Boom datových center pohání stavebnictví ve světě, v Česku je dopad podprůměrný. Na co výstavba naráží?

"Rychlý růst umělé inteligence a cloudových služeb se stal hnacím motorem výstavby datových center v USA, Evropě a Číně. V USA bylo na konci roku 2024 ve výstavbě 6 350 MW kapacity, což je více než dvojnásobek oproti 3 078 MW o rok dříve. To samo o sobě představovalo více než 74 miliard dolarů, které se investovaly do výstavby (tedy bez pozemků, softwaru a podobně)," říká Lenka Treglerová, analytička z Allianz Trade.

Evropa a širší trh EMEA také rychle navyšují kapacity. Provozní kapacita regionu vzrostla do poloviny roku 2025 o 21 %, přičemž dalších 2,6 GW je v současné době ve výstavbě a dalších 11,5 GW se plánuje. Celkově tyto kapacity představují investice do výstavby v hodnotě téměř 170 miliard eur. To znamená meziroční nárůst kapacity o 43 %, protože poskytovatelé cloudových služeb a kolokační firmy se předhánějí v přidávání serverů jak v primárních uzlech, tak v sekundárních městech.

Pomalejší Česko

V Česku funguje několik desítek veřejně dostupných komerčních datových center, které provozují hlavní společnosti jako T-Mobile, České Radiokomunikace, Seznam.cz a TTC Teleport. Společnost VSHosting provozuje velké datové centrum ServerPark v Praze.

Ačkoli kapacita datových center v Česku roste, je tento růst pomalejší než v jiných evropských zemích, a to kvůli lokálním faktorům. Těmi jsou nejistota ohledně budoucího vývoje, byrokratická zátěž a ceny elektřiny. Odborníci očekávají, že kapacita datových center v Česku by se mohla do konce desetiletí zdvojnásobit, zatímco evropský průměr růstu je trojnásobný.

Čínský trh datových center, který je druhý největší po Spojených státech, se také rychle rozvíjí. Samotná oblast takzvaného Velkého Pekingu nyní představuje přibližně 10 % globální kapacity. Odhady analytiků předpokládají, že instalovaný výkon IT v Číně se zdvojnásobí z přibližně 4,3 GW v roce 2025 na více než 8 GW do roku 2030. I přes mírně nižší náklady budou výdaje na stavbu na úrovni 40 miliard dolarů. V celé asijsko-pacifické oblasti bylo na počátku roku 2025 ve výstavbě 3,2 GW a plánovalo se 13,3 GW. Tento růst by měl podle různých signálů pokračovat i následujících letech.

Z analýzy Allianz Trade vyplývá, že stavební rozmach pohánějí velké investice ze strany takzvaných hyperscale cloudových a internetových společností. "Přední američtí poskytovatelé cloudových služeb jako Amazon, Microsoft a Google, teď společně představují asi 58 % celosvětové kapacity hyperscale datových center. Společně s Meta Platforms a čínskou velkou trojkou (Alibaba, Tencent, Baidu) investují miliardy do nových serverových farem, aby uspokojily rostoucí digitální poptávku. V roce 2024 utratily hyperscaleři po celém světě odhadem 210 miliard dolarů na kapitálové výdaje do datových center související s nasazením umělé inteligence," vysvětluje Treglerová.

Pro rok 2025 se rozpočty na kapitálové výdaje dále zvyšují. Samotný Amazon plánuje kolem 100 miliard dolarů, Alphabet přes 75 miliard dolarů a Meta přes 65 miliard dolarů. Většina z těchto peněz směřuje do infrastruktury zaměřené na AI. Tyto obří částky odrážejí strategii "stavět za každou cenu", protože společnosti soupeří o zajištění kapacity pro cloudové služby a trénování modelů AI a čínské technologické firmy se samozřejmě snaží držet krok.

Úžasná sedmička pohání investice do AI

Tento tlak ze strany cloudových gigantů podnítil i rekordní financování v sektoru nemovitostí datových center. Odborníci sledující vývoj v tomto odvětví uvádějí, že 2025 bude dalším rekordním rokem pro financování rozvoje datových center, protože investoři se spojují s provozovateli, aby financovali novou výstavbu na základě spekulací, že poptávka zaplní zařízení hned po jejich zprovoznění.

Brzdy růstu

Výstavbu datových center ale také některé faktory zpomalují. Ač se "brzdy" liší podle regionů, jeden faktor je společný. Je jím nedostatečná elektrická infrastruktura po celém světě. Mnoho tradičních datových center se potýká s "úzkými místy" v elektrické síti, omezená kapacita energie zpomaluje nové projekty třeba v Londýně, Frankfurtu, Amsterdamu nebo v Silicon Valley.

"Omezení v oblasti energie prodlužují termíny výstavby do roku 2027 a dále, protože stavitelé čekají na modernizaci rozvodných sítí. V roce 2024 například bylo několik velkých projektů v USA zpožděno kvůli nedostatku transformátorů a dodávek energie. Tyto energetické překážky vedly provozovatele cloudových služeb k předpronájmu budoucích zařízení a hledání nových lokalit s dostatkem elektřiny. Dalším problémem v hustě osídlených metropolitních oblastech je dostupnost pozemků. Klíčové evropské trhy zavedly opatření k řízení růstu datových center, například oblast Amsterdamu udržuje moratorium na velké závody s výkonem přes 70 MW, což nutí velké projekty k přesunu do jiných oblastí," popisuje Treglerová.

Projekty mohou být zpomaleny také územním plánováním a odporem místních komunit, jak je patrné například v některých částech severní Virginie, kde obyvatelé a úředníci vyjádřili obavy ohledně hluku a dopadu obrovských serverových farem na životní prostředí. "Přísné požadavky na udržitelnost ovlivňují to, kde a jak se datová centra staví, zejména v Evropě. EU a národní regulační orgány kladou důraz na energetickou účinnost, využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci odpadního tepla. Mnoho lokalit vyžaduje, aby nová centra splňovala často příliš přísné klimatické závazky," uzavírá Lenka Treglerová z Allianz Trade.

Zdroj: Allianz Trade