Americká ekonomika v březnu vytvořila 431 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesla na 3,6 %

Pokračující příznivý vývoj trhu práce je podle agentury AP známkou odolnosti americké ekonomiky, která se potýká s negativními důsledky vysoké inflace, zpřísňování měnové politiky, výpadků v dodavatelských řetězcích, šíření koronaviru a války na Ukrajině. Podle agentury Reuters nové údaje z trhu práce podporují očekávání, že americká centrální banka na svém příštím zasedání začátkem května zvýší základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu.

V soukromém sektoru vzniklo v březnu 426 tisíc míst po přírůstku asi 739 tisíc míst v únoru (revidováno z 654 tisíc), očekával se vznik přibližně 480 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil vznik asi 38 tisíc míst (odhad: +30 tisíc, únor: +38 tisíc), vládní sektor zaznamenal přírůstek asi 5 tisíc míst (únor: +11 tisíc).

Celkový počet zaměstnaných lidí je nyní o zhruba 1,6 milionu nižší než v době před příchodem pandemie covidu-19. Řada ekonomů předpokládá, že do července se zaměstnanost vrátí na předpandemickou úroveň.

"Navzdory obavám ohledně inflace a rusko-ukrajinské války americké podniky stále vysokým tempem nabírají zaměstnance," uvedl analytik Sal Guatieri ze společnosti BMO Capital Markets. "To je skvělá zpráva pro ekonomiku. Zaměstnavatelé ale musejí o zaměstnance čím dál více soupeřit a mzdy míří vzhůru, což podporuje inflaci," dodal.

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, stoupla o 0,1 procentního bodu na 62,4 %, čekal se naopak pokles na 62,2 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu rovněž ty, kteří už hledání práce vzdali, a také ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, klesla na 6,9 % ze 7,2 %.

Průměrná hodinová mzda v březnu meziročně vzrostla o 5,6 %, čekal se růst o 5,5 % po zvýšení o 5,2 % v únoru (revidováno z +5,1 %). Proti únoru se mzda v březnu zvýšila v souladu s očekáváním o 0,4 %, v únoru se meziměsíčně zvýšila o 0,1 % (revidováno ze stagnace).

V zábavním a pohostinském sektoru, který se zotavuje z negativních dopadů pandemie, se mzdy meziročně zvýšily dokonce o 11,8 %. "Je to jasná známka toho, že zaměstnavatelé zoufale hledají zaměstnance," uvedla Saru Jayaramanová z organizace One Fair Wage, která se zasazuje o zvyšování mezd a zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců ve službách.

Podle středečních dat agentury ADP v americkém soukromém sektoru v březnu vzniklo 455 tisíc pracovních míst. Po únorovém růstu o 486 tisíc míst (revidováno z 475 tisíc) čekali analytici přírůstek 450 tisíc míst.

Americká ekonomika loni stoupla o 5,7 %, inflace se v únoru dostala na 7,9 %

Americká ekonomika v čtvrtém čtvrtletí roku 2021 zrychlila růst v přepočtu na celý rok na 6,9 % z 2,3 % v třetím kvartálu. Za celý loňský rok pak ekonomika stoupla o 5,7 %. To byl nejrychlejší růst od roku 1984, kdy hospodářství po silné recesi vykázalo expanzi o 7,2 %. Podle analytiků však růst napříště prudce zpomalí. Zvláště patrné by to mělo být v prvních třech měsících letošního roku. Vyšší inflace pravděpodobně omezí spotřebitelské výdaje. Kvůli prudkému nárůstu hypotečních sazeb už se v USA snížil prodej domů. Oslabit může i vývoz, protože na zámořské ekonomiky bude mít negativní dopad ruská invaze na Ukrajinu.

Meziroční růst spotřebitelských cen v USA v únoru zrychlil na 7,9 % z lednových 7,5 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1982. Inflace v USA se výrazně zvyšovala už před válkou na Ukrajině, a to v důsledku silné spotřebitelské poptávky a omezené nabídky zboží. V případě většiny Američanů nyní inflace výrazně převyšuje tempo růstu mezd, což jim komplikuje hrazení výdajů za nezbytné položky, jako jsou potraviny, energie a nájem.

Zdroj: fxstreet.com, investing.com, Bloomberg, CNBC, MarketWatch, ČTK

Aktualita pro rok 2026