Evropské akcie se v úterý na směru neshodly, pařížská burza odepsala přes procento
Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo v červených číslech. Investoři nadále sledují dění na Ukrajině a tentokrát vyhodnocovali i finální březnové indexy nákupních manažerů ve službách a kompozitní PMI zahrnující výrobu i služby.
Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,19 % na 463,07 bodu a britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,72 % na 7 613,72 bodu, zatímco německý DAX se snížil o 0,65 % na 14 424,36 bodu a index pařížské burzy CAC 40 odepsal 1,28 % na 6 645,51 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 se dařilo mimo jiné cenným papírům společností Iberdrola (+4,54 %) či Vestas Wind Systems (+8,59 %), oslabily naopak cenné papíry firem Renault (-6,18 %), Société Générale (-5,58 %) nebo STMicroelectronics (-5,34 %).
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Nálada v německém automobilovém průmyslu se v březnu zhoršila nejvíce v historii. Obavy vzbuzují rostoucí ceny ropy a plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnil institut Ifo.
- Aktivita ruského sektoru služeb v březnu zaznamenala nejprudší pokles od května 2020, kdy ji tvrdě zasáhla pandemie covidu-19. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti S&P Global mezi nákupními manažery. Ruská ekonomika se nyní potýká s negativními dopady sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho útoku na Ukrajinu.
- Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v březnu podle kompozitního indexu nákupních manažerů zpomalil. Ukazatel, který zahrnuje sektor služeb i výrobu, se snížil na 54,9 bodu z 55,5 bodu v únoru. Dílčí PMI pro sektor služeb ale stoupl na 55,6 bodu z 55,5 bodu v únoru. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
- Velká většina Poláků zastává názor, že Polsko by mělo přestat nakupovat ruskou ropu, plyn a uhlí, a to i v případě, že tento krok bude znamenat růst cen. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnila společnost United Surveys pro list Dziennik Gazeta Prawna a rozhlasovou stanici RMF FM. Pro bojkot dodávek energetických surovin z Ruska se v průzkumu vyslovilo 85,2 % respondentů, napsala agentura PAP.
- Německý ministr hospodářství Robert Habeck podporuje v dohledné době zastavení dodávek ruského uhlí do Evropské unie. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsala agentura DPA, konkrétní termín ale nezmínila. Habeck na pondělní tiskové konferenci řekl, že Evropská unie sice zavedla tvrdé sankce proti Rusku, ale v odvetných opatřeních za invazi na Ukrajinu může zajít mnohem dále.
- V letošním roce vydá 137 zemí světa státní dluhopisy v objemu 10,4 bilionu USD. To je sice o 30 % méně než v roce 2020, avšak o třetinu více, než činil průměr z let 2016 až 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. V úterní zprávě to uvedla agentura S&P Global Ratings. Navzdory ekonomickému oživení zůstanou půjčky vysoké kvůli požadavkům na konverzi dluhu a válce na Ukrajině.
- Rusko musí bedlivě sledovat svůj vývoz potravin do nikoli přátelských zemí, protože protiruské sankce západních států vyvolaly globální potravinovou krizi a spirálovitý růst cen energií. Prohlásil to v úterý ruský prezident Vladimir Putin při poradě s představiteli domácího zemědělství. Varoval současně, že vyšší ceny energií v kombinaci s nedostatkem hnojiv přimějí Západ tisknout peníze na skupování zásob, což povede k nedostatku potravin v chudších zemích.
Zdroj: CNBC
Aktuality
