Růst průmyslové výroby v Německu v únoru prudce zpomalil na 0,2 %

Analytici v průzkumu agentury Reuters v průměru očekávali, že výroba zůstane v únoru beze změny. V meziročním srovnání výroba stoupla o 3,2 procenta.

Výroba ve zpracovatelském průmyslu, což znamená bez zahrnutí produkce energie a stavebního sektoru, se meziměsíčně zvýšila o 0,1 procenta. Z toho výroba spotřebního zboží stoupla o 4,4 procenta a polotovarů o 0,5 procenta. Výroba kapitálového zboží ale o dvě procenta klesla.

Produkce energií se zvýšila o 4,9 procenta. Produkce ve stavebním sektoru klesla o 0,7 procenta.

Zprávy z poslední doby ukázaly, že podnikatelská nálada v Německu v březnu prudce klesla, protože firmy se obávají růstu cen energií, nedostatku řidičů a o stabilitu dodavatelských řetězců kvůli válce na Ukrajině. To naznačuje, že německá ekonomika by se mohla propadnout do recese. Vládní ekonomický poradce Volker Wieland minulý týden uvedl, že riziko recese v zemi je kvůli válce na Ukrajině značné. Zemi podle něj také brzdí to, že stále nestrávila dopady pandemie nemoci covid-19.

Inflace v Německu stoupla v březnu nejvýše za více než 40 let. Na vině je prudký růst cen zemního plynu a ropných produktů po invazi Ruska na Ukrajinu.

Středeční zpráva ukázala, že zakázky německého průmyslu se v únoru oproti lednu snížily o 2,2 procenta, více než se čekalo. Na vině byly slabé dodávky, rostoucí ceny energií a aktivitu továren omezovala také nejistota ohledně ruské invaze na Ukrajinu.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí klesl proti předchozímu kvartálu podle zpřesněných údajů o 0,3 procenta. Německý institut Ifo zhoršil ve druhé polovině března výhled růstu HDP Německa na 2,2 až 3,1 procenta. Ještě v prosinci počítal s růstem o 3,7 procenta.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026