Evropské akcie v úterý skončily v červených číslech, prudce oslabily cenné papíry Deutsche Bank a Commerzbank

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,35 % na 456,65 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 0,55 % na 7 576,66 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,48 % na 14 124,95 bodu a francouzský CAC 40 se snížil o 0,28 % na 6 537,41 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zlevnily akcie společností Deutsche Bank (-9,36 %), Commerzbank (-8,47 %) nebo TUI (-5,71 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem TeamViewer (+5,08 %) či BE Semiconductor Industries (+3,77 %).

Akcie Deutsche Bank a Commerzbank výrazně oslabily po zprávě, že nejmenovaný velký investor prodal významné podíly v těchto finančních domech.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 8,5 % z únorových 7,9 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od prosince 1981 a je mírně vyšší, než čekali analytici. V úterní zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Nejvíce rostly ceny jídla a energií, které žene vzhůru ruská invaze na Ukrajinu. Dále se zvyšovaly i náklady na bydlení. V březnu rostly ceny šestý měsíc po sobě tempem nad šest procent.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v dubnu klesla méně, než se čekalo. K lepšímu výsledku přispěl pokles inflačních očekávání, který poskytl určitou naději ve výhledu dalšího vývoje největší evropské ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnil německý institut ZEW. Index důvěry se v dubnu snížil na -41 bodů z březnových -39,3 bodu. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali snížení indexu až na -48 bodů.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu v březnu stouplo na 7,3 %. Ve středu to ve finální zprávě potvrdil německý statistický úřad Destatis, podle kterého byla podobná míra inflace v Německu naposledy na podzim v roce 1981. V únoru činila německá meziroční míra inflace 5,1 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se v březnu ceny zvýšily o 2,5 %.
• Míra nezaměstnanosti v Británii za tři měsíce do konce února klesla na 3,8 % z 3,9 % za listopad až leden. Dostala se tak na úroveň z doby těsně před pandemií nemoci covid-19. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil britský statistický úřad.
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia se stahuje z ruského trhu. S odvoláním na šéfa společnosti o tom v úterý informovala agentura Reuters. Finská firma jde o krok dále než její švédský konkurent Ericsson, který v pondělí oznámil, že své podnikání v zemi pozastavuje na neurčito. Invaze Ruska na Ukrajinu vyvolala řadu západních sankcí, ruský trh bojkotují stovky společností.
• Firma NeuConnect uzavřela důležité dohody za více než 1,5 miliardy liber pro velký projekt stejného jména, který zajistí přímé energetické propojení Británie a Německa pomocí obřích podmořských kabelů, upozornil server CNBC. Dohody přicházejí v době, kdy se země po celém světě snaží posílit dodávky energie v souvislosti invazí Ruska na Ukrajinu.
• Německý miliardář Klaus-Michael Kühne zdvojnásobil svůj podíl v letecké společnosti Lufthansa na 10,01 %. Upevnil tak svou pozici druhého největšího akcionáře po německé vládě, která drží podíl 14,09 %. S odvoláním na oznámení Lufthansy o tom v úterý informoval server Simple Flying.
• Ruská ekonomika by v letošním roce mohla klesnout o 10 %, což by byl nejvýraznější pokles hrubého domácího produktu od roku 1994. Řekl to v úterý agentuře RIA Novosti bývalý ruský ministr financí a nynější šéf Účetní komory Alexej Kudrin. Ruská ministerstva hospodářství a financí v současné době podle něj pracují na nových prognózách.
• Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Přední německé ekonomické instituty sníží výhled letošního růstu hrubého domácího produktu Německa na 2,7 % z 4,8 %, uvádějí zdroje agentury Reuters. Na pozadí rostoucí inflace a očekávání slabšího hospodářského růstu totiž musí zohlednit také dopady války na Ukrajině. Oficiální čísla instituty zveřejní ve středu. Inflace má v tomto roce podle institutů RWI, DIW, Ifo, IfW a IWH dosáhnout více než šesti procent. V říjnovém výhledu instituty odhadovaly inflaci na 2,5 %.
• Světová banka (SB) připravuje nový balík finanční pomoci pro Ukrajinu v objemu 1,5 miliardy dolarů. Oznámil to v úterý podle agentury Reuters prezident banky David Malpass. Upozornil, že podpora ze strany Světové banky pomáhá Ukrajině zajišťovat klíčové služby, například vyplácet mzdy zaměstnancům nemocnic či důchody.
• Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Rusko pokládá Bělorusy za bratry, řekl Putin na společné tiskové konferenci na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Přislíbil také let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce.

Výsledková sezóna

• Zisk před zdaněním britského internetového prodejce textilu Asos v prvním finančním pololetí klesl o 87 % na 14,8 milionu liber. Problémem byly nespolehlivé dodavatelské řetězce, které ovlivnily dostupnost zásob, a nákladová inflace. Firma to uvedla v úterním sdělení. Tržby v období šesti měsíců do konce února meziročně stouply o čtyři procenta na dvě miliardy liber.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026