MMF: Evropa by měla dopady války na Ukrajině řešit využitím rozpočtové politiky

Za největší riziko považuje MMF náhlé zastavení ruských dodávek ropy a plynu, které by podle fondu výrazně zasáhlo zejména výrobní aktivity ve střední a východní Evropě. Pro celou Evropskou unii by úplné přerušení dodávek ropy a plynu z Ruska mohlo v příštím roce podle MMF znamenat ztrátu tří procent hrubého domácího produktu.

"Rozpočtová politika je k řešení nových šoků vhodnější než politika měnová," uvedl MMF ve zprávě. Vyzval mimo jiné k dodatečným rozpočtovým výdajům na humanitární pomoc pro uprchlíky a na podporu domácností s nízkými příjmy i zranitelných, ale životaschopných podniků.

"Vzhledem k tomu, že inflace výrazně překračuje stanovené cíle, měla by měnová politika zůstat na cestě k normalizaci," uvedl MMF. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat se meziroční míra inflace v Evropské unii v březnu zvýšila na rekordních 7,8 % z únorové hodnoty 6,2 %. V samotné eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 % z 5,9 % v únoru.

Inflace v eurozóně se nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Ta minulý týden navzdory rostoucí inflaci ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Viceprezident ECB Luis de Guindos nicméně tento týden v rozhovoru s agenturou Bloomberg nevyloučil, že by centrální banka mohla už v červenci přikročit ke zvýšení úroků.

MMF tento týden v aktualizovaném výhledu pro světovou ekonomiku předpověděl, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 % z loňských 5,3 %. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny odhadoval na 3,9 %. V příštím roce očekává fond další zpomalení růstu, a to na 2,3 %.

MMF rovněž předpověděl, že míra inflace v eurozóně se letos více než zdvojnásobí a z loňských 2,6 % vystoupí na 5,3 %. V příštím roce počítá fond s poklesem inflace na 2,3 %.

Zdroj: ČTK