Evropské akcie zkraje nového týdne pokračovaly směrem dolů

Celoevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 1,81 % na 445,11 bodu, německý DAX ztratil 1,54 % na 13 924,17 bodu, britský FTSE 100 klesl o 1,88 % na 7 380,54 bodu a francouzský CAC 40 se propadl o 2,01 % na 6 449,38 bodu.

Pod velký tlak se dostaly i akcie těžařských společností, protože obavy ze slabší poptávky v Číně vedly k výraznému poklesu cen průmyslových kovů. Výrazně oslabily také akcie britských bank HSBC a Standard Chartered, které jsou citlivé na vývoj v Číně. "Vyhlídky na další (koronavirové) restrikce v Číně by mohly vést k jedovaté směsi dalších inflačních tlaků a slabšího hospodářského růstu," uvedl analytik Russ Mould ze společnosti AJ Bell.

Čínské akcie v pondělí kvůli obavám z dopadů protipandemických opatření na ekonomiku zaznamenaly nejvýraznější pokles od února 2020. Index CSI 300, který zahrnuje největší firmy na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, odepsal 4,94 % a obchodování uzavřel na 3 814,91 bodu. Čína vůči covidu-19 nadále zastává politiku nulové tolerance a pondělní propad umocnily zprávy, že by se uzávěra mohla rozšířit z finanční metropole Šanghaj i do Pekingu.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Evropská unie připravuje takzvané chytré sankce na dovoz ruské ropy, jejichž cílem by měla být minimalizace škod v evropské ekonomice. Uvedl to v pondělí britský deník The Times, který se odvolává na místopředsedu Evropské komise (EK) Valdise Dombrovskise. Příjmy z ropy představují pro Moskvu důležitý zdroj financování války na Ukrajině.
• Podnikatelská nálada v Německu se po březnovém prudkém propadu vyvolaném ruskou invazí na Ukrajinu v dubnu stabilizovala, hodnota indexu institutu Ifo se zvýšila o jeden bod na 91,8 bodu. Zastavení propadu a mírné zlepšení nálady je podle Ifo důsledkem slabšího pesimismu německých firem a také tím, že německé hospodářství se po prvotním šoku z ruského útoku ukázalo jako odolné.
• Asi 40 procent německých podniků pociťuje dopady rostoucích cen energií a téměř polovina firem kvůli tomu hodlá omezit investice. Vyplývá to z výzkumu institutu Ifo, který v pondělí zveřejnil list Augsburger Allgemeine. Účty za plyn a elektřinu pro německé domácnosti, které uzavírají nové smlouvy, dosáhly minulý měsíc rekordní výše a rostoucí ceny zemního plynu a ropy po ruské invazi na Ukrajinu pomohly v březnu zvýšit meziroční inflaci v Německu na 40leté maximum.
• Německá vláda zvýší kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu výhled letošní inflace na 6,1 procenta. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, která se odvolává na vládní dokument. V lednu Berlín očekával celoroční míru inflace 3,3 procenta. Berlín svou jarní ekonomickou prognózu zveřejní ve středu. Podle dokumentu, na který odkazuje Reuters, očekává v příštím roce zmírnění tempa růstu spotřebitelských cen na 2,8 procenta.
• Letošní hospodaření Německa skončí s rozpočtovým schodkem nejméně 140 miliard eur. Podle informací agentury Bloomberg s tím počítá německý ministr financí Christian Lindner, který ve středu předloží vládě kancléře Olafa Scholze rozpočtový dodatek zohledňující následky ruské invaze na Ukrajinu. Německo dosud pro letošní rok počítalo s deficitem 99,7 miliardy eur. Mimo rozpočet pak stojí zvláštní fond o objemu 100 miliard eur na modernizaci armády.
• Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012. Vyplynulo to z informací, které v pondělí zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra mezi spotřebiteli je nižší i v meziročním srovnání, naopak souhrnný indikátor důvěry a důvěra u podnikatelů je proti loňskému dubnu vyšší.

Zdroj: CNBC, ČTK