Prezident Zeman jmenoval od července novým guvernérem ČNB Aleše Michla

Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát i viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může Bendovi i Nidetzkému mandát prodloužit, ale také místo nich může jmenovat nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka.

Michl bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a dosud úřadující Jiří Rusnok.

Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší v bankovní radě angažmá ještě viceguvernérovi Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory již znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady již v minulosti jednou byl.

Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování úrokových sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Prezident ale může svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle ekonomů obrátit.

Prezident Zeman se v projevu explicitně vyjádřil k problematice tuzemské inflace. V otázce boje proti rostoucím cenám se podle svých slov kloní k té skupině ekonomů, která považuje za dominantní zdroj inflace stranu nabídky, primárně tedy globální ceny výrobních vstupů, proti jejichž zvyšování podle něj růst sazeb centrální banky neúčinkuje.

Sám nastávající guvernér Michl se následně vyjádřil v tom smyslu, že po převzetí funkce bude chtít české sazby stabilizovat, vyhodnotit přicházející data, a teprve následně případně politiku centrální banky upravovat. Podobně jako prezident Zeman vidí i Michl hlavní zdroj inflace na straně nabídky, zatímco poptávka je podle něj již dostatečně utlumena dosavadním zpřísněním politiky.

Finanční trhy svůj názor na změnu ve vedení ČNB vyjádřily již v minulém týdnu po zveřejnění prvních náznaků tohoto kroku. V očekávání obratu směrem k uvolněnější politice oslabila česká koruna o přibližně 50 haléřů a dostala se k 25,00 EUR/CZK. Po středečním potvrzení koruna pokračovala v propadu a dostala se již na 25,30 EUR/CZK, a celkem tak odepsala zhruba 3,5 %.

"Nominace Aleše Michla by mohla značit poměrně dramatickou změnu v přístupu ČNB k naplňování svého mandátu. V bankovní radě sice má i guvernér pouze jeden hlas, a formálně se tak na síle Michlova názoru v tomto orgánu mnoho nemění, lze ovšem předpokládat, že se v podobném duchu nyní ponesou i jmenování dalších členů bankovní rady. Prezident Zeman bude v nejbližší době vybírat hned několik dalších členů rady, přičemž má možnost neprodloužit mandát dosavadním příznivcům růstu sazeb. To se v kontextu středečního rozhodnutí jeví jako poměrně pravděpodobné. Již v létě by tak v bankovní radě mohla většinu tvořit skupina příznivců uvolněnější měnové politiky. Tato se přitom bude muset popasovat i se skutečností, že samotná očekávání obratu v měnové politice přinesla skokové oslabení české koruny, což dále zdraží dovozy - včetně hojně citovaných energetických a jiných komodit -, a tím přiživí tuzemskou inflaci. Již zde tak poněkud naráží teze o tom, že tuzemské sazby na globální ceny komodit nemají vliv. Ten sice nemají, ovšem přes silnější korunu je z českého pohledu zlevňují. Oříšek bude změna ve vedení představovat i pro komunikační strategii centrální banky. Ta v uplynulém roce musela svou strategii zvyšování sazeb tvrdošíjně obhajovat pod palbou kritiky ze strany odborné i laické veřejnosti jako správnou a opodstatněnou. Bude nyní zajímavé sledovat, jak se ČNB od tohoto komunikačního tónu bude chtít odchýlit a přitom si zachovat kredibilitu. Právě ta je přitom klíčová pro formování inflačních očekávání obyvatel, a tedy i pro další vývoj inflace," shrnul Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti CYRRUS.

Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na začátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 %. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, přičemž poškodí export a ekonomiku.

Zdroj: ČTK, CYRRUS