Evropské burzy se po čtvrtku nachází o další procento níže

Panevropský benchmark STOXX Europe 600 oslabil o 0,75 % na 424,40 bodu, německý DAX ubral 0,64 % na 13 739,64 bodu, britský FTSE 100 pozbyl 1,56 % na 7 233,34 bodu a francouzský CAC 40 se snížil o 1,01 % na 6 206,26 bodu. Od začátku roku index STOXX Europe 600 ztrácí asi 13 %.

Investoři se obávají, že pokud by americká centrální banka začala výrazněji zvyšovat úrokové sazby, mělo by to negativní dopady na ekonomiku. Míra inflace v USA v dubnu klesla na 8,3 %, zůstává ale v blízkosti maxima za 40 let a je mírně vyšší, než čekali analytici. Základní úrok má teď Fed v pásmu 0,75 až 1,00 %.

"Očekáváme, že údaje o inflaci zůstanou v nejbližších měsících hlavním důvodem k obavám jak pro centrální bankéře, tak pro investory," uvedl hlavní analytik Mark Haefele z UBS Global Wealth Management. "Rychlý růst mezd a vysoká poptávka by mohly vést k vytrvalému zvyšování cen služeb, což by Fed přinutilo pokračovat ve zvyšování úroků, i když se ceny zboží stabilizují," dodal.

K čtvrtečnímu poklesu na evropských akciových trzích velkou měrou přispěly technologické, automobilové a těžařské podniky. Akcie německé společnosti Siemens oslabily o 2,5 % po zprávě, že se firma rozhodla opustit ruský trh a že v této souvislosti odepsala 600 milionů eur.

K obavám přispívá také nejistota kolem dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Ruská plynárenská společnost Gazprom ve čtvrtek oznámila, že již nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal.

Ukrajina se navíc tento týden rozhodla přestat využívat k tranzitu ruského plynu do Evropy měřicí stanici Sochranovka, která patří v tomto směru ke klíčovým. Kyjev to zdůvodnil aktivitami ruských okupačních vojsk, což Moskva zpochybnila.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Britská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,8 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 1,3 procenta ve čtvrtém čtvrtletí a zaostalo za očekáváním analytiků. V samotném březnu pak hrubý domácí produkt (HDP) klesl proti únoru o 0,1 procenta, neboť na domácnosti začal dopadat růst cen. 
• Některé divize německé společnosti Gazprom Germania v důsledku ruských sankcí nedostávají z Ruska žádný plyn. Oznámil to ve čtvrtek německý ministr hospodářství Robert Habeck. Dodal nicméně, že Německo si zajistilo alternativní dodávky a dokáže se s tímto výpadkem vypořádat.
• Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním zasedání vlády prohlásil, že Rusko se úspěšně vyrovnává s dopady západních sankcí, které podle něj vyvolávají globální krizi a hrozbu hladomoru v nejchudších zemích. Putin podle tiskových agentur přislíbil zvýšit vývoz obilí z letošní sklizně, která by se mohla stát rekordní.
• Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta. 
• Britská ropná a plynárenská společnost Shell se dohodla, že prodá ruské firmě Lukoil přes 400 čerpacích stanic a závod na maziva v Rusku. Shell se začátkem března rozhodl postupně stáhnout z Ruska. Podobně jako řada dalších západních podniků tím reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma ve čtvrtek oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česko podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.
• Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním mimořádném zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení koruny v situaci vysoké inflace. Banka také po dobu intervencí pozastavila program odprodeje výnosů z devizových rezerv. Během několika hodin od oznámení koruna posílila pod 25 EUR/CZK.
• Německý průmyslový konglomerát Siemens opustí Rusko. Firma ve čtvrtek uvedla, že se tak připojuje k mezinárodní komunitě, která odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Firma zároveň zveřejnila hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí svého finančního roku, podle kterých jí čistý zisk meziročně klesl o 49 procent na 1,21 miliardy eur. Na vině jsou zejména odpisy právě v souvislosti s odchodem z ruského trhu.

Výsledková sezóna

• Belgické finanční skupině KBC klesl v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání čistý zisk o 17,8 procenta na 458 milionů eur. V Česku ale zisk společnosti vzrostl. Vyplývá to ze čtvrtečního prohlášení firmy, která je v tuzemsku mimo jiné vlastníkem ČSOB.
• Německé pojišťovně Allianz klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 78 procent na 561 milionů eur. Důvodem jsou mimořádné náklady související s právním sporem s významnými klienty své dceřiné společnosti Allianz Global Investors (AGI). Pojišťovna také zaznamenala výrazný nárůst škod z přírodních katastrof.

Zdroj: CNBC, ČTK