Evropské akcie v pondělí přešlapovaly na místě. Investoři se odklánějí od technologií k surovinám

Pondělní smíšené obchodování na evropských trzích nepřineslo výraznější změnu ceny žádného z významných západoevropských indexů. Mezi sektory nejvíce oslabily technologické společnosti ( -1,4 %) a získali dodavatelé surovin (+1,6 %).

Redakce IW

16. 5. 2022 | 18:15

Evropské akcie

Celoevropský index Stoxx 600 posílil o 0,04 % na 433,67 bodu, německý DAX ztratil 0,45 % na 13 964,38 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,63 % na 7 464,80 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,23 % na 6 347,77 bodu.

Pondělní události na evropských trzích

Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to v pondělí uvedla Evropská komise (EK). Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.
Německý průmysl má kvůli problémům s dodávkami rekordní množství nevyřízených zakázek. Stav za duben stačí na další 4,5 měsíce, zjistil ve své analýze hospodářský institut Ifo. V dlouholetém průměru mívá průmysl objednávky jen na 2,9 měsíce dopředu.
Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZ, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět.
Německá vláda pracuje na tom, aby odchod od ruských energetických surovin neměl dopad na východ Německa. V pondělí to prohlásil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Východ Německa je doposud na dodávkách ropy a plynu z Ruska mimořádně závislý, a to i kvůli přímému napojení na ruské produktovody. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hledá Berlín možnosti, jak se bez zásobování z Ruska obejít.
Přebytek bilance běžného účtu Ruska za první čtyři měsíce letošního roku vystoupil na 95,8 miliardy USD. To je maximum nejméně od roku 1994 a znamená to prudký růst ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy přebytek činil 27,5 miliardy USD. Přispěl k tomu prudký růst cen ropy a zemního plynu a naopak pokles dovozu vlivem sankcí uvalených na Rusko za invazi na Ukrajinu.
Růst české ekonomiky letos bude činit jen 1,9 procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie. Uvedla to v pondělí ve své pravidelné makroekonomické prognóze Evropská komise, a výrazně tak snížila svůj únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v Česku bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.