Odborníci: Rozdělení ČEZ by v současné energetické krizi spíše nepomohlo

Není zatím jasné, jakou část firmy ČEZ by stát zestátnil. Podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty by to měla být zjednodušeně ta část, která generuje elektřinu, zejména tedy elektrárny. "V části, která vyrábí elektřinu, musí vykoupit minoritní akcionáře, to je nezbytné. A důvod je jednoduchý. Stát, respektive vláda by pak zcela ovládly právě výrobu a mohly by si s ní dělat cokoli. Tedy jsou to důvody jako kritická infrastruktura, zajištění dodávek, cena a také důvody politické," uvedl Trampota.

"Je to cesta, kterou se v minulých letech vydaly německé energetiky, E.ON a RWE a tento proces je rovněž u francouzské EdF. Pokud k tomu dojde, vliv na cenu elektřiny bude v rukou vlády," uvedl Trampota. Vliv na akcie čeká pozitivní. "Vláda bude vykupovat akcie od minoritních akcionářů a bude muset nabídnout k tržní ceně prémii. Odhaduje se v desítkách procent k současné tržní ceně," dodal Trampota.

Dobrou cestou je rozdělení ČEZ podle analytika ENA Jiřího Gavora. "V nejbližších letech bude stát velmi potřebovat kompetentní silný energetický podnik, který by mohl pomoci realizovat energetickou strategii státu právě v situacích, kdy privátní podnikání naráží na bariéry příliš vysokého rizika a nejisté návratnosti," uvedl Gavor.

Do vlastnictví státu by podle jeho názoru měla patřit jednoznačně výrobní část klasické energetiky ČEZ a připravovaná výstavba jaderných elektráren. "Vzhledem k současné situaci bych do státní části zařadil i obchod, který by v normálních časech mohl být privátní. Vše ostatní může být plně zprivatizováno a vzhledem k zájmu investorů o distribuci a obnovitelné zdroje by nároky na státní rozpočet byly minimální," uvedl.

"Pokud by si stát chtěl plně nechat i distribuci, což by se mu také hodilo, pak by musel počítat s příslušným doplatkem vůči stávajícím privátním akcionářům. Pokud bude postup vůči menšinovým akcionářům férový, tak bych neočekával z jejich strany odpor, může to být win-win projekt," dodal Gavor. Takový proces ale vyžaduje čas, a proto podle něj nelze očekávat, že je to recept na současnou akutní krizi s vysokými cenami komodit.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že rozdělení ČEZ dobrá cesta spíše není. "V horizontu týdnů to jen rozptýlí pozornost, nepomůže to," řekl Dohnal. Pokud by se měl ČEZ rozdělit, do rukou státu by podle něj měly připadnout jaderné a uhelné elektrárny. "Zestátnění a současné rozdělení společnosti ČEZ by pomohlo jen v tom smyslu, že by stát jako jediný vlastník ovlivňovat ceny elektřiny, ale plynu spíše ne. A pomohlo by to až za zhruba dva roky, než se uskuteční všechny nutné kroky," uvedl Dohnal.

Roky by se podle Dohnala také mohly táhnout soudní spory, které by s tím byly spojené. "Výhodou ovšem je i to, že plně státní ČEZ by snadněji mohl realizovat výstavbu nového jaderného bloku. Možnou neefektivitou takového projektu by nebyli poškozeni minoritní akcionáři, ale daňoví poplatníci. Každopádně nový jaderný blok nám dodá elektřinu až za 20 let. Nyní řešíme výrazně akutnější a bližší problémy," dodal Dohnal.

Zdroj: ČTK