Evropské akcie v pátek díky technologickým titulům znovu posílily, mají za sebou nejlepší týden od poloviny března

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 1,42 % na 443,93 bodu (za týden +2,98 %), německý DAX se zvýšil o 1,62 % na 14 462,19 bodu (za týden +3,44 %), britský FTSE 100 si připsal 0,27 % na 7 585,46 bodu (za týden +2,65 %) a francouzský CAC 40 posílil o 1,64 % na 6 515,75 bodu (za týden +3,67 %). Vedle technologií se v závěru týdne dařilo i průmyslovým podnikům a výrobcům luxusního zboží a také bankám.

Index STOXX Europe 600 v týdenním horizontu stoupl nejvíce od poloviny března. Akciím tentokrát pomohly příznivé ekonomické údaje ze Spojených států. Náladu povzbudil předpoklad, že by nemuselo nastat příliš výrazné zvyšování úrokových sazeb.

Dobrá nálada panuje v druhé polovině týdne i na amerických akciových trzích. Přispívá k tomu růst zisků některých maloobchodních společností a optimistické údaje o spotřebitelských výdajích za duben, které zmírnily obavy z hospodářského zpomalení. Statistika také ukázala, že minulý měsíc v USA klesla inflace.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Problémy francouzské energetické společnosti EDF s jadernými elektrárnami mohou zkomplikovat odklon Evropské unie od ruského zemního plynu. Uvedla to v pátek agentura Bloomberg. V současné době je zastavena přibližně polovina z 56 reaktorů společnosti a EDF odhaduje, že letos vyrobí nejméně elektřiny za více než 30 let. Francie tak možná bude muset v zimě dovážet energii od svých sousedů, což může v regionu zvýšit poptávku po plynu.
• Dodávky ruského plynu přes ukrajinský propojovací bod Sudža do Evropské unie mírně klesly. Páteční objem dosahuje 43,6 milionu metrů krychlových proti 44,5 milionu ve čtvrtek. Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že její požadavek na tranzit plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka Ukrajina odmítla. Plyn pro evropský trh je teď přesto nejlevnější od poloviny února, tedy od doby, než začala válka na Ukrajině.
• Energetická společnost ČEZ v pátek zveřejnila pozvánku na valnou hromadu, která se bude konat 28. června. Management firmy v souladu s dřívějším oznámením navrhuje dividendu 44 Kč na akcii (4% hrubý dividendový výnos). Naposledy se akcie mají obchodovat s nárokem na dividendu 30. června, samotná výplata má proběhnout 1. srpna.
• Nové ceny elektřiny a plynu, které v tomto týdnu zveřejnil ČEZ pro část svých zákazníků, ukazují maxima při současné situaci na velkoobchodním trhu s energiemi. Jde o špičku ledovce, nad tuto hranici by již ceny pro odběratele neměly stoupnout. ČTK to v pátek řekl analytik ENA Jiří Gavor. Podle něho ale celkový trh čeká ještě růst, neboť tyto ceny bude ČEZ dorovnávat i u ceníků pro další své zákazníky a zdražovat budou také ještě i další dodavatelé. Následně by ale ceny měly začít klesat, dodal.
• Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 procenta a příští rok by měl růst zrychlit na tři procenta. Zároveň průměrná inflace by měla být 13,3 procenta a příští rok zhruba pět procent. Ke dvěma procentům by se měla dostat průměrná inflace až v letech 2024 a 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by se měl růst ekonomiky pohybovat kolem tří procent. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit roztříštěnost globální ekonomiky, varovala na svém blogu šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zrušení desítky let trvající integrace by podle ní znamenalo, že svět by se stal chudším a nebezpečnějším.
• Podnikatelská nálada v Německu, kterou otřásla ruská invaze na Ukrajinu, se v květnu stabilizovala. Hodnota indexu institutu Ifo se zvýšila o zhruba jeden bod na 93 bodů. Mírný růst indexu zdůvodnil institut větší spokojeností podnikatelů s aktuálními obchody, jejich očekávání se ale příliš nezměnila a zůstávají skeptická.
• Evropská komise odložila opětovné zavedení rozpočtových a dluhových pravidel Evropské unie na rok 2024. Unijní exekutiva v pondělí za důvod označila makroekonomický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, zejména pokračující růst cen energií. Ve svých pravidelných doporučeních pro členské země komise konstatovala, že by státy měly využít investice z mimořádného fondu obnovy pro dosažení rychlé nezávislosti na ruských energiích.
• Někdejší rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová opouští dozorčí radu Rosněfti, sdělila v pondělí podle agentury Reuters ruská státní ropná společnost. Minulý týden učinil stejný krok bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Bývalí evropští politici pracující pro ruské firmy se v poslední době dostávali pod stále větší tlak, aby se vzdali svých funkcí kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
• Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být "maximální" včetně embarga na ruskou ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině.
• Depozitní sazba Evropské centrální banky se zřejmě dostane ze záporného pásma do konce září a mohla by se poté dále zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to v pondělí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak zásadní změnu postoje banky k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
• Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenko od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.
• Objem globálně vyplacených dividend se v prvním čtvrtletí zvýšil o 11 % na 302,5 miliardy USD, což je rekord pro toto období. Hlavní podíl na tom měly těžařské a ropné společnosti. V nadcházejících měsících ale budou firmy čelit větším problémům, uvedla s odvoláním na zprávu britské firmy Janus Henderson agentura Reuters.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu zpomalil, růst životních nákladů totiž snížil kupní sílu spotřebitelů, zatímco nedostatek surovin zbrzdil expanzi výroby. Aktivita však prozatím zůstává silná. V předběžné zprávě to v úterý uvedla společnost S&P Global. Souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, se snížil na 54,9 bodu z dubnových 55,8 bodu.
• Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu největší pokles produkce ve srovnání s ostatními těžaři. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že Rosněfť byla zasažena neúměrně.
• Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka. Ta sama - stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států - přitom lidi před nákupem bitcoinu a dalších kryptoměn už několikrát varovala.
• Automobilka Volkswagen může předstihnout Teslu v prodeji elektromobilů v roce 2025. Na výročním setkání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu to v úterý uvedl její šéf Herbert Diess, podle nějž jeho firmě v nadcházejících měsících pomůže zmírnění problémů s dodavatelskými řetězci. Z přechodu na elektromobilitu ale zřejmě nebude těžit Česká republika.
• Francouzská společnost TotalEnergies se dohodla s investičním fondem Global Infrastructure Partners (GIP) na koupi podílu 50 % ve společnosti Clearway Energy Group, která je pátým největším hráčem na trhu s energií z obnovitelných zdrojů v USA. Za podíl zaplatí 1,6 miliardy USD a GIP také získá podíl 50 % minus jedna akcie v divizi TotalEnergies vlastnící podíl ve firmě SunPower. Je to největší akvizice francouzské skupiny v oblasti obnovitelných zdrojů energie v USA, uvedla firma v prohlášení.
• Německé hospodářství v prvním letošním čtvrtletí vykázalo proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 %. V konečné zprávě to uvedl německý statistický úřad. Poznamenal přitom, že po poklesu v posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt i přes následky pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu dokázal vrátit k růstu. Na celý letošní rok německá vláda počítá s růstem HDP o 2,2 %.
• Spojené státy Rusku znemožnily další způsob, jak splácet závazky z mezinárodních dluhopisů, což by mohlo zemi přiblížit k platební neschopnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že ukončí výjimku, která umožňovala americkým držitelům ruských dluhopisů přijímat platby. Rusko, které má jinak na splácení dluhů dostatek financí, už dalo najevo, že plánuje zpochybnit jakékoli vyhlášení platební neschopnosti. Nová pravidla se vztahují pouze na osoby v USA. Vzhledem k roli amerických bank v globálním finančním systému se však Rusku ztíží realizace plateb i jinde.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) se chystá zajistit si více peněz na obnovu Ukrajiny po ruské invazi. Pro letošní rok se zavázala v zemi investovat miliardu eur, řekla agentuře Reuters prezidentka EBRD Odile Renaudová-Bassová.
• Předražený trh nemovitostí v eurozóně by mohl začít klesat, pokud sazby hypoték porostou rychleji než inflace. Uvedla to ve středu Evropská centrální banka, podle které by se tak jasně ukázalo, jak financování na dluh vede v některých zemích ke vzniku cenových bublin. Někde jsou podle ECB nemovitosti nadhodnocené až o 60 %.
• Vývoz z Běloruska v letošním roce zřejmě klesne o 30 % a příjmy z vývozu se sníží zhruba o 14 miliard USD. Důvodem jsou sankce, které vůči Bělorusku začaly uplatňovat západní státy. S odvoláním na místopředsedu vlády Nikolaje Snopkova to uvedla běloruská státní tisková agentura BelTA.
• Německá odborová organizace IG Metall vyzvala zaměstnance kovoprůmyslu, aby zahájili výstražnou stávku za zvýšení mezd. V průměru požadují nárůst o 8,2 %, zaměstnavatelé to ale odmítají. Pokud nenastane v dalších jednáních průlom, výstražné stávky by mohly začít 1. června.
• Finanční investoři Advent a Centerbridge uspěli se zvýšenou nabídkou na převzetí německé banky Aareal. Investiční firmy ve středu oznámily, že se jim podařilo získat příslib ke koupi více než 60 % akcií, což je stanovený limit pro dokončení převzetí banky. Přesný výsledek by měl být znám v pondělí, uvedla agentura DPA. V bance má podíl také fond Vesa Equity Investment, který vlastní podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč.
• Německo: Index spotřebitelské důvěry od GfK pro červen stoupl v souladu s odhady na -26 bodů (index pro květen: -26,6 bodu).
• Ruská centrální banka ve čtvrtek na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
• Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, oznámil ve čtvrtek v parlamentu ministr financí Rishi Sunak. Sektor teď podle něj dosahuje velmi vysokých zisků kvůli prudkému růstu cen surovin na světových trzích, který je částečně způsoben válkou na Ukrajině. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku, informovala BBC.
• Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny a letecké společnosti. Na čtvrteční tiskové konferenci to podle agentury Reuters uvedl ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.
• Britská ropná a plynárenská společnost Shell jedná s konsorciem indických energetických firem o prodeji svého podílu v závodě na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Rusku. S odvoláním na tři zdroje o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Shell - podobně jako řada dalších západních společností - po ruské invazi na Ukrajinu oznámil postupný odchod z Ruska. Potenciální zájem konsorcia o ruský závod ilustruje, jak Indie v kontextu stahování západních firem z Ruska využívá dodávek levné ropy a prodeje energetických aktiv.
• Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi. Uvedl to prezident Světové banky (SB) David Malpass. Upozornil, že růst německé ekonomiky, která je čtvrtou největší na světě, kvůli vyšším cenám energií už výrazně zpomalil. Snížená produkce hnojiv by pak mohla zhoršit situaci i jinde.
• Ruští soudní exekutoři zabavili americké internetové společnosti Google 7,7 miliardy rublů jako část pokuty, kterou má firma zaplatit. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Interfax. Google patří do americké technologické skupiny Alphabet.
• Nizozemské aerolinky KLM až do pondělí přeruší prodej letenek na všechny lety z amsterodamského letiště Schiphol. Třetí nejvytíženější letiště v Evropě je totiž přeplněné kvůli nedostatku bezpečnostních pracovníků.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britský maloobchodní řetězec Marks & Spencer vytvořil v uplynulém finančním roce zisk před zdaněním 522,9 milionu liber, což je více než desetinásobek proti zisku 41,6 milionu liber v předchozím roce, na který silně doléhal vliv protiepidemických opatření. Firma to uvedla v tiskové zprávě. Řetězec také uvedl, že po 17 letech zcela opouští ruský trh. Tak jako další západní firmy tím protestuje proti ruské invazi na Ukrajinu.

Zdroj: CNBC, ČTK