ECB urychlí práce na mechanismu, který zmírní rozdíly mezi výnosy dluhopisů

ECB má v úmyslu flexibilněji reinvestovat výtěžek ze splatných dluhopisů, které nakoupila v rámci podpůrného programu Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). Ten zavedla na začátku pandemie, aby pomohla ekonomice eurozóny. K dispozici měl 1,7 bilionu eur.

Centrální banka chce teď pomoci těm nejzadluženějším zemím, tedy především Itálii, která má třetí největší ekonomiku v eurozóně. Nový nástroj, na kterém ECB pracuje, má zabránit fragmentaci, tedy příliš velkým rozdílům ve výnosech státních dluhopisů napříč eurozónou. Svým odhodláním situaci řešit se snaží mírnit výprodej na dluhopisových trzích, který přispívá k obavám, že eurozóna je na prahu nové dluhové krize.

Výnosy státních dluhopisů se začaly prudce zvyšovat po zasedání ECB ze čtvrtka minulého týdne, na kterém rada guvernérů nastínila sérii zvyšování úrokových sazeb, aby zmírnila inflaci. Ta v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 %.

Od čtvrtečního zasedání se ještě více prohloubil rozdíl ve výnosech dluhopisů německé vlády a vlád jihoevropských zemí, což byla podle analytiků reakce na absenci konkrétních opatření, jak zmíněnou fragmentaci na dluhopisových trzích zmírnit. K nejzadluženějším zemím eurozóny patří Itálie, Řecko a Španělsko, růst výnosů tak pro ně znamená vysoké náklady navíc.

Výnos italských státních dluhopisů se splatností deset let v úterý vystoupil na 4,27 %, což bylo nejvíce od začátku roku 2014 a zároveň o 250 bazických bodů více než výnos desetiletého dluhopisu německé vlády. Německo je z hlediska finanční stability považováno za referenční zemi eurozóny.

ECB svolává mimořádná zasedání rady guvernérů zcela výjimečně. Naposledy tak učinila na začátku pandemie, kdy finanční trhy čelily enormní zátěži.

Zdroj: ČTK