Finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů ČNB odolný, centrální banka také potvrdila limity pro poskytování hypoték i sazbu na ochranu úvěrového trhu

"Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní limity kapitálového i pákového poměru i v tzv. nepříznivém scénáři, který v historickém srovnání patří k výjimečně zátěžovým. Nicméně dopad tohoto scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný. Současná situace a rizika proto vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky," uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.

Hlavním rizikem pro solventnostní a likviditní pozici nebankovních finančních institucí je nárůst nejistoty na globálních finančních trzích doprovázený skokovým přeceněním rizikových prémií a relativně významným poklesem jimi držených investičních aktiv, řekl na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok. "Jisté náznaky v posledních dnech pozorujeme," poznamenal.

Odolnost domácího finančního sektoru vůči nepříznivému ekonomickému vývoji potvrdily podle něj rovněž zátěžové testy provedené na tříletém horizontu. Domácí soukromý nefinanční sektor by měl podle výsledků testů být rovněž schopen ztíženou situaci bez závažnějších otřesů ustát. Míra nejistoty ohledně dalšího vývoje ekonomiky je výjimečně vysoká a vyžaduje vysokou míru obezřetnosti ze strany finančních institucí, zdůraznil.

Závěry jednání ČNB o otázkách finanční stability tak nepřekvapily, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Tuzemský bankovní sektor si podle něj v zátěžových testech vede dlouhodobě velmi dobře díky své vysoké kapitálové vybavenosti a objemu likvidity. Tuzemské banky by tak podle výpočtů ČNB ustály i velmi nepříznivé negativní scénáře, kde se počítá například s výrazným růstem nezaměstnanosti až k deseti procentům. "To samozřejmě neznamená, že by se do obtíži nedostaly některé individuální instituce, což se stalo i letos po vypuknutí války na Ukrajině," podotkl.

ČNB ponechala limity pro poskytování hypoték beze změny

Česká národní banka také ve čtvrtek ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 80 %. Zároveň ponechala beze změny i další dva limity pro poskytování hypoték.

ČNB zpřísnila limity pro poskytování hypoték loni v listopadu s platností od letošního dubna. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 % z předchozích 90 %. Limit 90 % je možné uplatnit pro žadatele mladší 36 let. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték. Limit ukazatele DTI, tedy celkový dluh žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu, je od dubna 8,5. Pro mladé do 36 let pak je 9,5. Limit ukazatele DSTI, tedy poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem, je 45 %. U mladých do 36 let to aktuálně činí 50 %. Hranice pro žadatele do 36 let se vztahují pouze na úvěry, které slouží k nákupu jejich vlastního bydlení.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že úrokové sazby od nastavování těchto parametru v minulém roce stouply rychleji, než ČNB v té době předpokládala. "To činí z ukazatele DSTI daleko silnější omezení z pohledu příjmů žadatele, než činí ukazatel DTI. Tento parametr tak vzhledem k současné úrovni hypotečních sazeb může začít omezovat i relativně silně příjmově nadprůměrné domácnosti," uvedl. Podle něj celkově závěry jednání ČNB o otázkách finanční stability nepřekvapily.

ČNB zároveň konstatovala, že ceny nemovitostí na konci roku 2021 byly o zhruba 40 % vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmům mediánové domácnosti a požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti. To je přitom o 15 procentních bodů více než před půl rokem, upozornil Rusnok.

"V nepříznivém scénáři by klesly během tří let ceny nemovitostí v souhrnu až o téměř 30 %. Tento scénář hodnotíme jako velmi málo pravděpodobný, ale možnost, že by k němu mohlo dojít, je vyšší než v minulosti," uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait. Nicméně v základním scénáři ČNB nepočítá s tím, že by ceny bydlení v absolutní hodnotě klesly, pouze by přestaly růst

Nepříznivý scénář by podle něj nastal pouze v případě výrazného nárůstu míry nezaměstnanosti. ČNB zpracovala zátěžový test domácností s hypotečním úvěrem. "Kdyby se ekonomika vyvíjela podle současných prognóz, podíl nesplácených úvěrů by narostl, nicméně dopad by nebyl nijak dramatický," uvedl. Je to podle něj dáno tím, že většina hypoték byla poskytnuta před lety v nižších částkách, kdy měly domácnosti mnohem nižší příjmy. Primárně by se tak spíše dostaly do problému méně příjmové domácnosti, které si úvěr vzaly v posledních letech, dodal.

"Nastavení limitů ukazatelů LTV, DTI a DSTI je v současné výjimečně nejisté době zcela nezbytné. Nelze přehlížet přetrvávající vysoké nadhodnocení cen bydlení ani skutečnost, že v prvních měsících letošního roku dále narůstal podíl úvěrů se značně rizikovými charakteristikami," uvedl Rusnok.

Sazbu na ochranu úvěrového trhu ČNB ponechala beze změny

Takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu ČNB rovněž ponechala beze změny. Aktuálně sazba činí 0,5 %, ale v souladu s dřívějšími rozhodnutími rady postupně poroste až na 2,5 % od dubna 2023.

"V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Bankovní rada podle něj v čtvrtečním rozhodnutí zohlednila mimo jiné vysoký objem dříve přijatých rizik v bilanci bankovního sektoru. Postupné navyšování rezervy dává podle guvernéra ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků.

"Současný ekonomický vývoj naznačuje možnost snížení sazby. Rezervu je však možné snížit okamžitě, v tomto ohledu si tak ČNB patrně nechává ještě čas, jak se bude situace na úvěrovém trhu vyvíjet," uvedl Jakub Seidler.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využitá bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů. Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

Zdroj: ČTK