Zásobování Německa plynem podle ministra hospodářství ohroženo není

Ruská státní společnost Gazprom omezení dodávek vysvětluje přetrvávajícími problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice. To Habeck odmítá a tvrdí, že krok Gazpromu je politicky motivovaný. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov ve čtvrtek navíc naznačil, že problémy s údržbou by mohly vést až k úplnému zastavení toku plynu Nord Streamem 1.

"Plyn do Evropy proudí. Nemáme problém se zásobováním, ale objem plynu je potřeba na trhu nově zajistit, což se prodraží. Na tuto situaci jsme se ale připravovali," řekl Habeck s tím, že Německo už přijalo několik potřebných zákonů, mimo jiné ten o povinném naplnění plynových zásobníků před zimním obdobím. Zásoby uskladněného plynu se i přes nynější komplikace zvyšují a zásobníky jsou podle ministra aktuálně naplněny z 56 %.

"Situace je vážná, ale zásobovací bezpečnost v Německu ohrožena není," řekl Habeck. Ruský prezident Vladimir Putin využívá podle Habecka plyn jako nástroj nátlaku za to, že Západ podporuje Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi. Uvedl také, že Putin omezuje plyn postupně, ne naráz. "Nesmíme se nechat rozdělit. To je totiž to, co chce Putin. Znejistit německý trh s plynem, evropský energetický trh a nás a pak nás postavit proti sobě. To se mu nesmí podařit," řekl.

Podle Habecka je důležité, aby k úsilí vlády zajistit energetickou bezpečnost přispěli rovněž obyvatelé. "Každá kilowatthodina v této situaci pomůže," řekl Habeck.

Šéf Spolkové agentury pro sítě (BNetzA) Klaus Müller v rozhovoru s deníkem Rheinische Post řekl, že by chtěl na domácnosti a firmy výrazně zvýšit tlak, aby začaly s plynem šetřit. Müller poukázal na to, že v nájemním právu je ustanovení, že pronajímatel musí během topné sezóny nastavit vytápění tak, aby bylo možné dosáhnout minimální pokojové teploty mezi 20 a 22 stupni Celsia. "Stát by ale mohl pronajímatelům dočasně snížit požadavky na vytápění. Jednáme o tom s politiky," řekl. Podniky by Müller zase rád motivoval prémiemi k úsporám a k tomu, že se dobrovolně vzdají části objemu plynu.

Müller také navrhuje vybudovat plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn u Lubminu v severoněmeckém Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde končí plynovod Nord Stream 1 a také hotový, ale nezprovozněný Nord Stream 2. Terminál na tomto místě, o kterém se podle šéfa BNetzA jedná, by umožnil snadné napojení na stávající plynovou infrastrukturu.

Takový terminál by si přála i premiérka Meklenburska - Předního Pomořanska Manuela Schwesigová. Ta v květnu prohlásila, že by tento terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) zajistil nejen zásobování východního Německa, ale také České republiky. Česko je s tímto německým regionem propojeno plynovodem OPAL, kterým proudí plyn z produktovodu Nord Stream položeného na dně Baltského moře.

Kvůli nejistotě dodávek plynu platí v Německu od konce března stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Stupeň včasného varování na odběratele přímý dopad nemá, pokud se ale situace zhorší, může následovat vyhlášení stavu ohrožení, případně nejvyššího stupně, kterým je stav nouze. V takovém případě by Spolková agentura pro sítě rozhodovala, které odběratele plynu upřednostní.

Analytici a také Habeck krátce po začátku invaze uváděli, že zatímco ruskou ropu a ruské uhlí je Německo schopno nahradit, závislost na ruském plynu potrvá do poloviny roku 2024. Vláda mezitím schválila nouzový plán, podle kterého by plyn pro výrobu elektrické energie nahradilo uhlí s ropou. S výraznými problémy by se ale potýkal průmysl a odvětví, která na plyn spoléhají. Prezident německého hospodářského institutu DIW Marcel Fratzscher k tomu tehdy uvedl, že podniky by musely pozastavit činnost, neboť vytápění domácností má přednost před průmyslem.

Zavřené podniky by znamenaly ohrožení pracovních míst a vedly by k růstu již tak vysoké inflace a rovněž k ekonomickému propadu. Ekonomové univerzit v Bonnu a Kolíně nad Rýnem následky považují za zvládnutelné a odhadují, že hrubý domácí produkt Německa by se v případě zastavení energetických dodávek z Ruska krátkodobě snížil o 0,5 až 3 %.

Zdroj: ČTK