Moskva odmítá tvrzení, že je v platební neschopnosti, oznámil Kreml
Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.
V neděli večer vypršela 30denní lhůta, ve které měli zahraniční držitelé dvou emisí ruských dluhopisů obdržet úrok celkem zhruba za 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč). Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu, neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii. To zajišťuje hladký průběh zahraničních plateb.
"To není náš problém," řekl Peskov novinářům k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě. Rusko označuje platební neschopnost za uměle vyvolanou, ekonomové či analytici většinou mluví o vynucené platební neschopnosti.
Asi polovinu devizových a zlatých rezerv Ruska zablokovaly západní sankce, jde celkem zhruba o 300 miliard USD. "Naše pozice je dobře známá. Rezervy máme nezákonně blokovány a veškeré pokusy tyto rezervy použít budou také nezákonné, bude to znamenat přímou krádež," řekl Peskov. Euroclear se k záležitosti bezprostředně nevyjádřil, uvedla agentura Reuters.
Ve snaze zpřísnit protiruské sankce britská vláda v neděli oznámila, že Británie, Spojené státy, Japonsko a Kanada zakážou dovoz ruského zlata. Na dotaz, zda Rusko bude schopno toto zlato vyvážet do Asie, Peskov odpověděl, že trh drahých kovů "je dost velký".
Rusko od invaze jen s obtížemi obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů, protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře. Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili.
Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Verdikt proto bude muset vynést některá z autorit, například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku.
Rusku se zpočátku dařilo západní sankce obcházet, a tedy i dál obsluhovat své závazky vůči zahraničí. To se ale změnilo na konci května, kdy Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při ministerstvu financí Spojených států uzavřel poslední mezeru, které ještě Moskva při zahraničních platbách mohla využívat.
"Od března jsme se domnívali, že platební neschopnost Ruska je zřejmě nevyhnutelná, a otázkou jen bylo, kdy se tak stane," říká Dennis Hranitzky z právní firmy Quinn Emanuel. "Pak se do toho ale vožil OFAC a na tu otázku nám odpověděl. A tak tady teď máme platební neschopnost," dodal.
"Je naprosto výjimečné, aby vládu, která má jinak prostředky, jiná vláda dotlačila k platební neschopnosti," řekl podle agentury Bloomberg hlavní analytik Hassan Malik ze společnosti Loomis Sayles & Company, kde se věnuje státnímu dluhu. "Tohle bude jeden z těch význačných případů platební neschopnosti v historii," dodal.
Oficiální vyhlášení platební neschopnosti bude v zásadě jen symbolický krok, protože Rusko už stejně nemá přístup na zahraniční kapitálové trhy. Žádné peníze si teď ale ani půjčovat nemusí, protože má stále vysoké příjmy z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. Západní státy se v rámci sankcí od nákupu ruských surovin sice odklánějí, Moskva ale nachází nová odbytiště jinde, zejména v Asii. Dopady nynější vynucené platební neschopnosti ale Rusko podle ekonomů téměř jistě pocítí v budoucnu, až skončí válka na Ukrajině a Rusko se bude moci postupně vracet na zahraniční trhy a půjčovat si tam.
Oficiální vyhlášení platební neschopnosti mohou vedle sdružení ISDA učinit například mezinárodní ratingové agentury, ty ale musely kvůli sankcím přestat rating závazků Ruské federace poskytovat. U emisí, o které nyní jde, je ale podle doložky možné, aby platební neschopnost vyhlásili i sami držitelé těchto dvou emisí ruských dluhopisů. To ale jen tehdy, pokud se alespoň 25 procent z nich shodne, že nastala úvěrová událost splňující podmínky platební neschopnosti. Tito držitelé nemusejí konat hned a kvůli válce na Ukrajině s takovým krokem teď spíše váhají, řekl agentuře Bloomberg ekonom Takahide Kjuči ze společnosti Nomura Research Institute v Tokiu.
Rusko se v platební neschopnosti ocitlo i v roce 1998, tehdy se to ale týkalo jen závazků v místní měně. Nyní jde o závazky vůči zahraničí, které Rusko naposledy neuhradilo po bolševické revoluci z roku 1917. Tehdejší vůdce Vladimir Iljič Lenin pak odmítl zaplatit dluhy carského Ruska.
Zdroj: ČTK
