Jednáme se státem o zvýšení dostupné likvidity, řekl finanční ředitel ČEZ
Energetická společnost ČEZ jedná již od loňského roku se státem o zvýšení dostupné likvidity tak, aby firma byla schopná ustát obtížně předvídatelný nárůst záloh na energetických burzách v souvislosti s dalším potenciálním růstem cen komodit, například v souvislosti s případným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Na úterním zasedání valné hromady ČEZ to řekl finanční ředitel Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
"Na toto téma od loňského roku vyjednává ČEZ na národní i nadnárodní úrovni s privátními i státními subjekty a přijal řadu opatření. Co se týče jednání s českým státem, tak vyjednávání o různých formách řešení této situace se uskutečňují. Stojí za to poznamenat, že stávající likvidní situace skupiny ČEZ je dobrá," řekl Novák. Poznamenal, že například německá vláda poskytla za tímto účelem energetickým společnostem 100 miliard eur.
Zachováním likvidity argumentuje ve svém protinávrhu k výplatě dividendy ze zisku za loňský rok také ministerstvo financí, které navrhuje, aby byla letos výplata dividendy odložena o tři měsíce na 1. listopadu.
Novák ČTK již v květnu řekl, že zálohy energetické společnosti ČEZ na burze dosáhly během března výše zhruba 100 miliard korun Kč. Na maximu byly v období 7. až 8. března. Důvodem jsou extrémně vysoké ceny energií. Finanční zálohy nutné pro obchodování s elektřinou činily v květnu asi 60 miliard Kč, před krizí to byly jednotky miliard. ČEZ tak musel v krátké době sehnat zhruba polovinu svého ročního obratu ve volných penězích, aby je složil jako zálohu na burze.
Podle představenstva má nyní ČEZ v zálohách na burze asi 2,3 miliardy eur. Čeká se na vývoj cen energií v červenci, kdy má být kvůli údržbě plánovaně na deset dní odstaven plynovod Nord Stream 1. Podle ČEZ existují obavy, zda vůbec a případně jak se Gazprom vrátí po této hlášené odstávce k dodávkám plynu do EU.
Elektřina se na burze obchoduje na různá období dopředu. Například ČEZ prodává elektřinu na tři roky dopředu, tedy většina elektřiny na letošní rok je prodaná za výrazně nižší ceny, než jaké jsou aktuální. Rozdíl v tehdejší prodejní a současné ceně na burze musí ČEZ denně vyrovnávat pro případ, že by nebyl schopen před lety prodanou elektřinu dodat.
Obchodník, který od ČEZ elektřinu koupil, by poté od burzy získal zpět peníze, za které elektřinu pořídil. Navíc by obdržel složenou zálohu, která mu vyrovná rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou, za kterou by musel elektřinu nakonec nakoupit, pokud by ČEZ nedodržel svůj závazek. Jde tak o jištění obchodníka, aby se kvůli nedodržení závazků prodávajícího nedostal do ztráty.
Systém záloh je rozdělený na dvě části, jedna část vyrovnává denní výkyvy cen, druhá jistí maximální možný očekávaný výkyv ceny. Druhá část záloh je složená v depozitu a mění se podle volatility trhu.
ČEZ kvůli růstu záloh podle Nováka mimo jiné prodal emisní povolenky, které v prvním čtvrtletí vytvořily zisk přes čtyři miliardy korun. Zároveň za stejnou cenu koupil nové emisní povolenky, které jsou splatné až na konci roku. Zisk se tak v celkových ročních výsledcích eliminuje.
Zdroj: ČTK
