ČR: Meziroční inflace dosáhla v červnu 17,2 %, vzrostla podvanácté za sebou

Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 %. Zvyšují se také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil téměř o 58 %, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly proti loňskému červnu dražší o 18,1 %. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 % více. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 % a ceny služeb o 13,9 %, uvedl ČSÚ.

Z jednotlivých potravin se výrazně zvýšila například cena mouky, a to o téměř 70 %. Chleba zdražil o 28,6 %, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 %, máslo o 55,8 %, ostatní jedlé oleje o 58,7 % a cukr o 41,3 %. Ceny stravovacích služeb byly vyšší bezmála o čtvrtinu.

Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,6 %. "Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje," uvedli statistici. Zemní plyn zdražil proti květnu o 5,8 %, elektřina o 0,6 %, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 % a tuhá paliva o 3,1 %.

Mezi potravinami meziměsíčně vzrostly například ceny drůbežího masa, a to o 6,6 %. Za uzeniny lidé platili o 3,4 % více, za sýry a tvarohy o 3,9 %, za oleje a tuky o šest procent, za chleba o dvě procenta, za jogurty o 5,9 % a za brambory o 9,5 %. Naopak ovoce ve srovnání s květnem zlevnilo o 2,5 % a vepřové maso o 1,9 %.

Analytici: Meziroční inflace kvůli cenám energií zřejmě ještě poroste

Meziroční inflace, která byla i v červnu nejvyšší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní.

Rychlejší růst cen byl jen v období ekonomické transformace na začátku 90. let minulého století, upozornil analytik Deloitte David Marek. Na současné inflaci je podle něj důležité, že nejde pouze o vliv jednotlivých komodit, růst cen je plošný. "Nicméně hlavní útok na naše peněženky vede inflace prostřednictvím cen energií a potravin," dodal. Riziko zvyšování inflačních očekávání naklání misky vah směrem k vyšším úrokovým sazbám ČNB, podotkl.

"Zdražování elektřiny a plynu ještě není u konce, respektive se do inflace ještě zcela nepropsalo. Proto lze počítat s tím, že inflace se i v následujících měsících dále zvýší, ale na jaké hodnotě bude kulminovat, se říct v podstatě ani nedá," uvedl analytik banky Creditas Petr Dufek. V každém případě bude podle něj znamenat další pokles reálné kupní síly obyvatelstva, který se projeví v omezování spotřeby domácností, a tedy i v dalším zpomalení růstu ekonomiky.

Vrchol má meziroční inflace v české ekonomice stále ještě před sebou, dosažen by mohl být v letošním třetím čtvrtletí, tedy snad v červenci či srpnu, odhadl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Odpověď na otázku, kdy a na jaké úrovni dosáhne inflace vrcholu, bude podle něj záviset především na vývoji cen energií pro domácnosti. Za celý rok 2022 se průměrná inflace může vyšplhat k 15 %, v roce 2023 by meziroční inflace měla výrazně klesat, doplnil. Na srpnovém měnovém zasedání ČNB čeká debatu o tom, zda úroky dále zvýšit, výsledek diskuse Jáč pokládá za velmi nejistý.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že sledování meziroční inflace je nyní spíše matoucí. Klíčová je podle něj rychlost růstu cen či jeho změna, tedy meziměsíční inflace. A ta za červen klesla na 1,6 %. Předtím byla 1,7 %, 1,8 % a 1,8 %. "Pokládám to za pokles tempa a šanci na to, že jsme na vrcholu či za vrcholem," poznamenal. Rizikem pro zvýšení tempa by i podle něj bylo další velké zvýšení cen plynu a elektřiny za současně pouze mírného ekonomického zpomalení.

"Zejména vysoké tempo zdražování energie vnímají české firmy jako velmi limitující pro svůj rozvoj," okomentoval inflaci hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Pro stabilitu ekonomiky bude podle něj důležitý vývoj v dalších měsících a letech či míra odrazu situace do inflačních očekávání. "Vláda by proto měla vnímat ekonomickou realitu a nepodléhat populistickým tlakům na zvyšování platů ve státní sféře," dodal.

Michl hned po svém jmenování novým guvernérem ČNB v květnu uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady pod svým vedením v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Po nástupu do funkce 1. července řekl, že jeho prioritou bude snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.

Červnová inflace byla podle dat evropského statistického úřadu Eurostat v Česku v EU čtvrtá nejvyšší. Vyšší byla v Estonsku, Litvě a Lotyšsku, těsně za Českem byly Polsko, Rumunsko a Slovensko. Vesměs jde o země geograficky blízké Ukrajině čelící ruské agresi.

Červnová inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB

Červnová meziroční inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v květnové prognóze. Důvodem byly především větší než očekávaný růst jádrové inflace a růst cen potravin a pohonných hmot, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

"Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o více než dva procentní body rychlejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela překvapivě silná jádrová inflace, významně k ní však přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a rychlejší růst cen potravin a regulovaných cen," uvedl Král.

V jádrové inflaci se podle něj projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna situací v dodávkách materiálů a komponent i vysokými cenami ropy, stejně jako přetrvávající vysoké domácí náklady a kulminace mimořádně silných domácích poptávkových tlaků. Ty jsou zejména u cen spotřebního zboží a služeb v rámci jádrové inflace. V rámci cenového jádra nadále zesiluje příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného, dodal.

Zrychlující růst regulovaných cen odráží podle očekávání pokračující zvyšování účtů za plyn a elektřinu pro domácnosti, uvedl Král. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty během jarních měsíců přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražení ropy vlivem válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot, podotkl.

Vývoj inflace v druhém čtvrtletí představuje podle Krále proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky proti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB. Všechny nově dostupné údaje budou plnohodnotně zapracovány v letní prognóze ČNB, poznamenal.

Zdroj: ČTK