Americká centrální banka na červencovém zasedání zvýšila základní sazbu o 75 bazických bodů do pásma 2,25-2,50 %

Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků, stejným tempem vzrostly úroky i v červnu. Od začátku letošního roku již Fed zvýšil základní sazbu o 2,25 procentního bodu. Zvyšování sazeb zdražuje úvěry a omezuje poptávku. To pomáhá snižovat inflaci, zároveň to ovšem oslabuje hospodářský růst. Centrální banka se proto musí snažit posouvat úrokové sazby výše tak, aby omezila inflaci, avšak zároveň neohrozila hospodářský růst a trh práce. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po červencovém zasedání řekl, že se nedomnívá, že by se v současné době americká ekonomika nacházela v recesi.

Základní úroková sazba se nyní nachází na úrovni, která má podle většiny představitelů Fedu neutrální ekonomický dopad. To v podstatě znamená, že Fed ukončil své snahy z pandemické doby, kdy podporoval výdaje domácností a podniků levnými penězi.

Prohlášení zveřejněné po červencovém zasedání ovšem příliš nenaznačilo, jaké kroky může Fed podniknout na dalším zasedání. Rozhodnutí bude do značné míry zřejmě záviset na tom, zda nadcházející údaje ukážou, že inflace začíná klesat. Analytici nyní předpokládají, že Fed na zářijovém zasedání zvýší základní úrokovou sazbu nejméně o půl procentního bodu.

Powell prohlásil, že není dostatečně jasné, jakým směrem se bude ekonomika USA do budoucna vyvíjet. Vzhledem k tomu podle něj Fed nemůže poskytnout spolehlivé informace o dlouhodobějším směrování měnové politiky a úrokových sazeb, jak to činil v minulosti. Na příštím zasedání v září by ovšem mohlo být nutné nové "neobvykle vysoké" zvýšení sazeb, řekl.

Centrální banka rovněž potvrdila, že bude pokračovat ve snižování své bilance tak, jak to oznámila po květnovém zasedání. Tehdy uvedla, že začne v červnu prodávat vládní dluhopisy USA měsíčním tempem 30 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami měsíčním tempem 17,5 miliardy dolarů. Po třech měsících objem prodávaných aktiv plánuje zvýšit na 60 miliard dolarů v případě vládních dluhopisů a na 35 miliard dolarů v případě cenných papírů krytých hypotékami.

Červnová prognóza: HDP letos stoupne jen o 1,7 %, inflace už příští rok klesne na 2,6 %

Podle červnové makroekonomické prognózy Fedu letos ekonomika Spojených států stoupne jen o 1,7 %, v březnu očekávala banka růst o 2,8 %. Příští rok by HDP měl vzrůst rovněž o 1,7 % a v roce 2024 by expanze měla zrychlit na 1,9 %. Březnová prognóza počítala pro příští rok s růstem o 2,2 % a pro rok 2024 s 2% expanzí.

Nezaměstnanost podle červnové prognózy letos v USA dosáhne 3,7 %, příští rok stoupne na 3,9 % a v roce 2024 se zvýší na 4,1 %. Březnový materiál počítal pro letošek a příští rok s 3,5 % a pro rok 2024 s 3,6 %.

PCE inflace (index výdajů na osobní spotřebu) by měla v tomto roce dosáhnout 5,2 %, a měla by tedy být o 0,9 procentního bodu výše, než uváděla březnová prognóza. Příští rok by růst cen měl podle Fedu ale zpomalit na 2,6 % a v roce 2024 by se měla inflace snížit na 2,2 %. Podle březnové prognózy Fed počítal pro příští rok s inflací 2,7 % a pro rok 2024 s růstem spotřebitelských cen o 2,3 %.

Základní úroková sazba by se podle takzvané dot plot projekce měla do konce letošního roku dostat na 3,4 % a příští rok by se měla zvýšit na 3,8 %. V roce 2024 se ale podle Fedu opět sníží na 3,4 %. V březnu centrální banka hovořila o úrovni 1,9 % na konci letošního roku a o hladině 2,8 % v následujících dvou letech. V delším horizontu Fed předpokládá základní sazbu kolem 2,5 %.

HDP USA v prvním čtvrtletí anualizovaně klesl o 1,6 %

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v přepočtu na celý rok o 1,6 %. Pokles způsobil rekordní schodek obchodní bilance, domácí poptávka ale byla silná. Ekonomika Spojených států zaznamenala v prvním čtvrtletí pokles poprvé od druhého čtvrtletí roku 2020, kdy byla ekonomika kvůli pandemii nemoci covid-19 v hluboké recesi. V čtvrtém čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl anualizovaně o 6,9 %.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech pak v červnu zrychlil na 9,1 % z květnových 8,6 %. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Inflaci v USA tlačí vzhůru zejména růst cen energií a potravin. Index cen energií se v červnu meziročně zvýšil o 41,6 %, index cen potravin pak vzrostl o 10,4 %. Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny potravin a energií, dosáhla meziročně 5,9 % po květnových 6 % (odhad: 5,8 %) a meziměsíčně jádrové ceny stouply o 0,7 % po zvýšení o 0,6 % v předchozím měsíci (odhad: 0,6 %).

Zdroj: Fed, CNBC, Bloomberg, ČTK