Česká ekonomika v druhém čtvrtletí podle prvního odhadu ČSÚ meziročně stoupla o 3,6 %
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 % a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,2 %. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V meziročním srovnání k růstu HDP pomohly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní vliv na něj nadále měla zahraniční poptávka. K mezičtvrtletnímu růstu české ekonomiky na výdajové straně přispěla jen domácí poptávka, okomentoval zveřejněné výsledky ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Podle něj mírný mezičtvrtletní růst hrubé přidané hodnoty podpořilo odvětví služeb, naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly. Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty se nejvíce podílela odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se i stavebnictví i většině odvětví služeb, doplnil ČSÚ.
V prvním čtvrtletí česká ekonomika stoupla meziročně o 4,9 % a mezičtvrtletně o 0,9 %.
Analytici: Za růstem HDP ve druhém čtvrtletí je nízká srovnávací základna
Pozitivnímu výsledku ekonomiky za druhé čtvrtletí pomohla nízká srovnávací základna loňského roku, kdy byla ještě platná protiepidemická opatření, shodli se analytici oslovení ČTK. V dalších čtvrtletích již očekávají pokles HDP. Celkově odhadují letošní růst na více než dvě procenta.
Meziroční růst HDP částečně podpořily příznivé statistické efekty meziroční srovnávací základny, neboť výkon české ekonomiky byl v loňském druhém čtvrtletí ještě stále podvázán pandemickými omezeními, řekl analytik Generali Investments Radomír Jáč. V dalších čtvrtletích již tento příznivý statistický efekt nebude působit. Zejména domácnosti budou čelit dopadům vysoké inflace. Hlavně růst výdajů na energie a potraviny bude mít podle něj nepříznivý dopad na peněženky domácností, na náladu spotřebitelů, a tedy i na spotřební výdaje.
"Navzdory dnešnímu mírně příznivějšímu číslu tak nejistota pro další vývoj zůstává extrémně vysoká," uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. I s předpokladem mírné recese v druhé polovině roku ale může stále tuzemská ekonomika vzrůst za celý rok asi o dvě procenta. Meziroční dynamice totiž podle něj pomáhá i nízká srovnávací základna. Příchod recese v druhé polovině letošního roku je však v tuto chvílí základní scénář, dodal.
Ve výsledku se podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta mísí zvyšování aktivity, kdy se ekonomika stále ještě vzpamatovává z pandemického šoku, a negativní vliv války na Ukrajině. Do zbylých dvou kvartálů letošního roku se ale prognóza ubírá pesimistickým směrem. Víceméně všechny příchozí předstihové indikátory signalizují zpomalení ekonomické aktivity, či dokonce pokles, podotkl.
Analytik společnosti CYRRUS Vít Hradil míní, že na katastrofické scénáře je stále brzy, a pokud se energetická krize nevystupňuje do stavu přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků, očekává nadále za celý letošní rok růst na úrovni 2,2 %. I to je ovšem podle něj poněkud chatrný výsledek s ohledem na skutečnost, že má česká ekonomika po dvou letech pandemie co dohánět.
V druhé polovině roku 2022 a v prvním kvartálu roku 2023 nadále vzhledem k výraznému růstu cen a propadu spotřebitelské poptávky očekává analytik ČSOB Jan Bureš technickou recesi české ekonomiky. Její hloubka bude podle něj kriticky záviset na tom, jak výrazná bude plynová krize v zimě a zda povede k nucenému vypnutí plynu pro některá česká odvětví.
Zdroj: ČTK
