Evropské akcie v pátek zlevnily, v minusu skončily hlavní benchmarky i za celý týden
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v červených číslech a v minusu jsou hlavní indexy i v týdenním horizontu. Pozornost investorů se v závěru týdne upínala k výročnímu setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole, hlavně pak k vystoupení šéfa americké centrální banky Jeromea Powella.
V pátek panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,68 % na 426,09 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,70 % na 7 427,31 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 2,26 % na 12 971,47 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,68 % na 6 274,26 bodu.
Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 2,58 %, FTSE 100 odepsal 1,63 %, DAX spadl o 4,23 % a CAC 40 přišel o 3,41 %.
Powell během vystoupení v Jackson Hole řekl, že než se podaří dostat inflaci pod kontrolu, bude americká ekonomika potřebovat přísnou měnovou politiku. To podle něj znamená pomalejší hospodářský růst, slabší trh práce a určitou "bolest" pro domácnosti a podniky. Powell nenaznačil, jak vysoko by se úrokové sazby mohly dostat, než Fed s jejich navyšováním skončí, pouze uvedl, že se budou pohybovat tak vysoko, jak bude potřeba.
Nejdůležitější páteční události na evropských trzích
- Spotřebitelská nálada v Německu v září už třetí měsíc po sobě klesne na další minimum. Na základě svého průzkumu to předpokládá německý institut GfK. Na vině jsou podle něj obavy domácností z horentních účtů za energie. Index spotřebitelské nálady GfK klesl na -36,5 bodu ze srpnové hodnoty -30,9 bodu.
- Regulované účty za energie se lidem v Británii od října zvýší o 80 %. Cenový strop na průměrnou domácnost se zvedne z 1 971 liber ročně na 3 549 liber, uvedl v pátek energetický regulační úřad Ofgem. Dodal, že ani na nově stanovené cenové úrovni by se růst nemusel zastavit. Británie přitom už teď bojuje s nejvyšší inflací za 40 let. Premiér Boris Johnson ujistil, že vláda příští měsíc přijde s další pomocí pro spotřebitele.
- Americká farmaceutická společnost Moderna podala žalobu na své konkurenty - firmy Pfizer a BioNTech. Domnívá se totiž, že porušily patenty ohledně technologie mRNA, kterou trojice společností používá při výrobě vakcín proti covidu-19. Moderna žaluje dvojici společností u amerického i německého soudu. Pfizer tvrdí, že je žalobou překvapen, protože používá vlastní patentované technologie.
- Francouzská energetická společnost TotalEnergies v pátek oznámila, že odprodala svůj menšinový podíl v ruské firmě Terneftegaz, která těží plyn a plynový kondenzát na Sibiři. Francouzská společnost čelila tento týden kritice kvůli tvrzení, že z vytěženého plynového kondenzátu se vyrábí letecké palivo pro bojové jednotky ruského letectva, jež působily na Ukrajině. Vedení ruské společnosti Novatek, která je majoritním vlastníkem, ale uvedlo, že letecké palivo směřuje výlučně do zahraničí.
Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích
- Britská společnost Cineworld zvažuje, že ve Spojených státech podá žádost o insolvenci. Druhý největší provozovatel kin na světě, který prostřednictvím divize Cinema City působí také v Česku, má problém s krátkodobou likviditou. Firma to v pondělí uvedla ve svém sdělení, a potvrdila tak informaci, kterou v pátek přinesl deník The Wall Street Journal (WSJ).
- Britská telekomunikační skupina Vodafone Group prodá za 715 miliard forintů své aktivity v Maďarsku. Kupujícími jsou místní firmy, vzniknout tak má druhý největší mobilní operátor v zemi.
- Společnosti TotalEnergies a Eni oznámily objev významných zásob plynu ve vrtu Cronos-1 u pobřeží Kypru. Je to již třetí nález plynu v moři u Kypru, žádný zatím nebyl využit. Objev však nyní přichází v době, kdy Evropská unie hledá alternativu k dodávkám ruského plynu po únorové invazi Moskvy na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
- Bulharsko si musí vyjednat s ruským plynárenským gigantem Gazprom obnovení dodávek plynu. Uvedl to v pondělí ministr energetiky úřednické vlády Rosen Christov. Gazprom zastavil dodávky plynu do Bulharska v dubnu, protože Sofia odmítla za plyn platit v rublech. Vláda předtím slíbila, že zajistí dostatečné dodávky na zimu, uvedla agentura Reuters.
- Premiér Petr Fiala (ODS) se nebrání debatě o zavedení daně z neočekávaných zisků v některých sektorech. Takzvaná válečná daň je podle něj jednou z forem solidarity, k nimž vláda může přistoupit. Řekl to v pondělí novinářům po zahájení porady velvyslanců ČR v zahraničí.
- Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny v srpnu prohloubila pokles, v němž se ocitla už v červenci. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky v úterý zveřejnila společnost S&P Global. Hlavní příčinou je pokračující růst životních nákladů, který nutí spotřebitele omezovat výdaje. Na výrobní podniky nepříznivě působí i přetrvávající potíže v dodavatelských řetězcích. V Německu je pokles aktivity ještě výraznější.
- Japonská společnost Sony čelí v Británii žalobě o pět miliard liber kvůli své herní konzoli PlayStation. Její uživatelé jsou přesvědčeni, že firma zneužívá svého postavení na trhu a v posledních šesti letech jim účtovala příliš vysoké ceny za hru samotnou i neúměrné poplatky za nákupy doplňků.
- Menšinoví akcionáři francouzské energetické společnosti EDF se snaží napadnout cenu stanovenou vládou za opětovné zestátnění skupiny. Vláda jim nabídla cenu, která je o více než 50 procent vyšší, než kolik činila před dnem, kdy vláda informovala o plánech na zestátnění firmy. Podle menšinových akcionářů je to ale málo, napsala agentura Reuters.
- Developer logistických a průmyslových parků CTP oznámil, že dokončil akvizici německé společnosti Deutsche Industrie. CTP získala 100 % akcií Deutsche Industrie a tato firma následně přestala existovat. CTP uvedla, že dokončením akvizice se upevnila její pozice největšího veřejně obchodovaného logistického developera v kontinentální Evropě.
- Polská chemická společnost Grupa Azoty kvůli výraznému nárůstu cen zemního plynu dočasně zastavuje výrobu ve svých závodech na dusíkatá hnojiva, kaprolaktam a nylon 6. S odvolám na sdělení polského státního podniku o tom v úterý informovala agentura Reuters. Grupa Azoty je v Polsku největší chemickou skupinou a patří k předním evropským výrobcům umělých hnojiv.
- Ekonomický dopad ruské invaze na Ukrajinu na Německo potrvá roky, řekl agentuře Reuters vlivný ekonom Marcel Fratzscher z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Připojil, že by to největší evropskou ekonomiku letos mohlo stát tři procentní body hospodářského růstu.
- Důvěra v českou ekonomiku v srpnu meziměsíčně klesla potřetí v řadě, snížila se o 1,6 bodu na 94,1 bodu. Níže byla naposledy loni v březnu. U podnikatelů klesla ve všech odvětvích, naopak mezi spotřebiteli se po pěti měsících poklesu zvýšila. V červenci se přitom důvěra spotřebitelů dostala na nejnižší hodnotu v historii zjišťování, v srpnu stoupla o 3,5 bodu na 77,1 bodu. Oznámil to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).
- Průměrná hrubá mzda v Maďarsku v červnu meziročně vzrostla o 15,4 % na 503 500 forintů (téměř 30 000 Kč). Ve středu to uvedl maďarský statistický úřad. Růst hrubé mzdy tak byl vyšší než růst inflace, jejíž míra v červnu dosáhla 11,7 %. Reálná mzda, která zohledňuje inflaci, se tak zvýšila o 3,3 %.
- Dovoz z Ruska do Británie se v červnu propadl na rekordní minimum. Snížil se na 33 milionů liber, což je nejméně za posledních 25 let, co se tyto údaje sledují, uvedl ve středu britský statistický úřad (ONS). Na vině jsou dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu a související protiruské sankce. Poprvé se z Ruska do Británie nedovezlo žádné palivo a na minimu je i vývoz z Británie do Ruska.
- Skončilo období blahobytu a bezstarostnosti, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron členům své vlády. Svět podle něj zažívá zásadní zvraty jako válku na Ukrajině nebo vlnu veder a požárů. Macronův projev k ministrům, které vyzval k jednotě, byl výjimečně živě přenášen.
- Rusko příští měsíc obnoví prodej dluhopisů na místním trhu a plánuje dluhopisy denominované v čínské měně jüan. Jde o součást plánované obnovy domácích trhů zasažených sankcemi a snahy o vyšší zaměření na svého spojence, kterým je Čína. S odvoláním na informovaný zdroj to ve středu uvedla agentura Bloomberg.
- Islandská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 %, maximum za šest let. Ve středečním oznámení také naznačila, že bude ve zvyšování úroků pokračovat, protože se snaží utlumit prudký růst na trhu s bydlením, který přispěl ke zvýšení inflace na nejvyšší hodnotu za více než deset let.
- Hrubý domácí produkt Německa vykázal v druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,1 %. Ve čtvrtek to v konečné zprávě na základě sezónně očištěných dat oznámil spolkový statistický úřad. Nepotvrdila se tak předběžná zpráva statistiků z konce července, podle níž se hospodářský růst největší evropské ekonomiky zastavil. Statistický úřad uvedl, že výkon ekonomiky po očištění o cenové, sezónní a kalendářní vlivy dosáhl úrovně z doby před krizí vyvolanou pandemií nemoci covid-19.
- Podnikatelská nálada v Německu v srpnu zůstala na nejslabší úrovni za poslední dva roky a proti červenci se ještě zhoršila. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Ten poznamenal, že výhled na nadcházející měsíce je pesimistický.
- Upravená vakcína firem Pfizer/BioNTech proti koronaviru by mohla být na trh uvedena možná už na začátku září, záhy po schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Uvedla to ve čtvrtek německá společnost BioNTech, která očkovací látku vyvíjí.
- Tíživá situace ve výrobě hnojiv se v Evropě zhoršuje, norská firma Yara International kvůli rekordním cenám plynu snižuje v regionu výrobu čpavku. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Bloomberg, podle níž produkce dusíkatých hnojiv v Evropě klesla po ruské invazi na Ukrajinu více než o čtvrtinu. Klesající zásoby hnojiv se podle expertů mohou odrazit na úrodě a posléze na ceně potravin.
- Ekonomika eurozóny se už dostal do mírné recese, kterou vyvolal prudký růst cen energií a jež přetrvá nejméně do konce roku. Ve čtvrteční zprávě pro klienty to uvádí ekonomové švýcarské banky UBS. Zároveň odhadli, že ekonomika eurozóny v třetím čtvrtletí klesne o 0,1 % a v čtvrtém kvartálu zaznamená pokles o 0,2 %.
- Švýcarská farmaceutická společnost Novartis plánuje v příštím roce oddělit do samostatné firmy divizi generických léků Sandoz a zaměřit se na patentované léky na předpis. Sandoz bude poté jedním z největších evropských výrobců generických léků, tedy kopií léků, kterým vypršela patentová ochrana. Vyplývá to z čtvrtečního prohlášení Novartisu.
Zdroj: CNBC