ECB na zářijovém zasedání zvýšila sazby o 75 bazických bodů, základní úrok stoupl na 1,25 %

"Na základě stávajícího hodnocení rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit ekonomiku před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání," uvedla banka ve zprávě zveřejněné po zasedání. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila úrokové sazby poprvé od roku 2011, její základní úrok se tehdy dostal na 0,50 % z rekordního minima 0 %, na kterém se držel od roku 2016.

ECB - základní a depozitní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci po zářijovém zasedání uvedla, že mezi členy bankovní rady panovala jednomyslná shoda stran potřeby zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Bankéři podle dřívějších náznaků několik týdnů váhali mezi zvýšením o 0,50 a 0,75 procentního bodu, další růst inflace ale zřejmě tuto debatu vyřešil. Údaje totiž naznačují, že růst cen proniká do širší ekonomiky.

Trhy rozhodnutí ECB příliš nepřekvapilo. Investoři už dříve počítali s 80% pravděpodobností se zvýšením úroků o 0,75 procentního bodu. Ekonomové v anketě agentury Reuters nicméně byli rozděleni rovnoměrněji a jen mírná většina z nich očekávala vyšší zvýšení sazeb. Vzhledem k tomu, že ECB ve sdělení výslovně uvedla potřebu dalšího posouvání úroků výše, trhy nadále očekávají zvýšení sazeb o půl procentního bodu na říjnovém zasedání.

Tisková konference Christine Lagardeové

Nová prognóza: Inflace v eurozóně letos přesáhne 8 %, příští rok klesne na 5,5 %

ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka ve čtvrtek také zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 %, zatímco dosud čekala růst o 2,1 %. Odhad letošního růstu ale zlepšila na 3,1 % z dosavadních 2,8 %.

"Po ožití ekonomiky eurozóny v prvním pololetí roku 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení jejího růstu, přičemž se očekává její stagnace později během letošního roku a v prvním čtvrtletí roku 2023. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když se problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků a spotřebitelů," uvedla ECB.

ECB - predikce vývoje HDP a inflace, zdroj: ECB

"Centrální bankéři potvrdili jestřábí tón z amerického Jackson Hole. Podobně jako po začátku pandemie tak i nyní dochází ke koordinované odpovědi monetární politiky celého světa na nejvyšší inflaci za posledních čtyřicet let," uvedl analytik XTB Štěpán Hájek. Pokud by ECB pokračovala ve zvyšování úroků podobně výrazným tempem, dostala by se podle něj už po příštím zasedání základní sazba na neutrální úroveň, na které by pak zřejmě zůstala delší dobu.

"Centrální banka má v plánu zvyšovat sazby i na dalších zasedáních, evidentně tak má dostatečnou důvěru ve svoje schopnosti zvládnout vysoké výnosy dluhopisů jižních států EU. Ty by zdražení svého dluhu, které je důsledkem zvyšování sazeb, nemusely být schopny ufinancovat," dodal analytik investiční platformy Portu Filip Louženský.

V srpnu inflace v eurozóně stoupla na 9,1 %, její růst přitom nemusí být u konce

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu podle odhadu statistického úřadu Eurostat stouplo na 9,1 % z červencových 8,9 %. Inflace tak vystoupila na další rekord a nachází se vysoko nad 2% cílem ECB. Část analytiků předpokládá, že v příštích měsících se inflace v eurozóně vyšplhá nejméně na deset procent. Vzhůru ji tlačí zejména prudké zdražování energií.

Eurozóna - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Na konci června ECB přestala s kupováním aktiv, pokračuje však v reinvestování prostředků získávaných z maturujících dluhopisů nakoupených v rámci APP (Asset Purchase Programme). Předpokládá přitom, že tak bude činit delší dobu po začátku zvyšování úrokových sazeb. Prostředky získávané z maturujících aktiv nakoupených v rámci krizového PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme) plánuje reinvestovat nejméně do konce roku 2024. Po červencovém zasedání poté banka představila nový program nákupu dluhopisů Transmission Protection Instrument (TPI), jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je mimo jiné Itálie.

Zdroj: ECB, CNBC, Bloomberg, ČTK