Západoevropské akcie v pondělí převážně oslabovaly, po volebním triumfu italské pravice zpevnila milánská burza

Panevropský index STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 0,42 % na 388,75 bodu. Nachází se tak nejníže od konce roku 2020 a klesl už třetí obchodní den v řadě. Tento měsíc index odepsal přes šest procent. Investoři se obávají hospodářského propadu a rychlého zvyšování úrokových sazeb.

Německý index DAX v pondělí odepsal 0,46 % a den zakončil na 12 227,92 bodu a francouzský CAC 40 klesl o 0,24 % na 5 769,39 bodu.

Akcie firem z odvětví těžby ropy a plynu vykázaly jako celek pokles přibližně o 1,1 %, akcie důlních firem pak ztratily 2,1 %. Kvůli silnému kurzu dolaru a obavám z poklesu poptávky v období hospodářské recese ve světě totiž klesají ceny ropy a kovů. Dolů zamířily i akcie bank a zdravotnických firem.

Zisk ale zaznamenaly akcie na burze v Miláně. Jejich index FTSE/MIB přidal 0,67 % na 21 207,25 bodu. Investoři pozorně sledují, jaké první kroky udělá předsedkyně strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová, jejíž strana je v bloku vítězných pravicových uskupení nejsilnější a která má šanci stát se první ženou v čele italské vlády. Mírně v plusu skončila i londýnská burza - její index FTSE 100 stoupl o 0,03 % na 7 020,95 bodu.

Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích

• Německá energetická společnost RWE se připravuje na opětovné zprovoznění tří hnědouhelných elektráren. Už od října by měly pomoci se zajištěním dostatku energie na zimu. O přípravách informovala s odkazem na firmu agentura Reuters.
• Podnikatelská nálada v Německu se v září opět výrazně zhoršila a je teď na nejnižší úrovni od května 2020. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Ten uvedl, že výhled na nadcházející měsíce zůstává pesimistický, neboť podniky hodnotí současnou situaci jako špatnou. Kvůli energetické krizi navíc v Německu podle centrální banky sílí známky recese. Hospodářský propad očekává Ifo v nadcházejícím roce.
• Růst globální ekonomiky zpomaluje výrazněji, než se čekalo ještě před několika měsíci, zejména v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Hrozí také, že energetická a inflační krize ve velkých ekonomikách přerostou v recesi. Ve výhledu to v pondělí uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V letošním roce stále očekává růst hrubého domácího produktu o 3 %, v roce příštím už ale počítá s poklesem tempa na 2,2 %. V červnu OECD čekala zpomalení růstu na 2,8 %. Organizace je zvlášť pesimistická ve výhledu v Evropě. Ta je vystavena dopadům války na Ukrajině.
• Odstupující italská vláda Maria Draghiho a společnost Intel upřednostňují jako lokalitu pro novou továrnu na čipy v Itálii město Vigasio v regionu Benátsko na severovýchodě země. S odvoláním na dva obeznámené zdroje o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Americký výrobce čipů uvedl, že počáteční investice zhruba za 4,5 miliardy eur by se měla v průběhu času zvyšovat. Závod v Itálii vytvoří asi 1 500 pracovních míst a dalších 3 500 u dodavatelů a partnerů. Provoz má být zahájen v letech 2025 až 2027.
• Francie v pondělí představila rozpočet na příští rok, v němž ministerstvo financí vyčlenilo 45 miliard eur, aby omezilo růst cen plynu a elektřiny na 15 %. Informovala o tom agentura Reuters. Očekává se, že zvláštní odvody energetických společností sníží čisté náklady vlády na toho opatření na 12 miliard eur. Největší prioritou je boj s inflací, řekl při prezentaci ministr financí Bruno Le Maire.
• Čtyři přední ekonomické instituty v Německu zhoršily výhled vývoje největší evropské ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově očekávají, že v příštím roce se Německo propadne do recese. S odvoláním na vládní zdroje to v pondělí uvedl německý ekonomický list Handelsblatt.
• Volkswagen založí s belgickou společností Umicore společný podnik na výrobu bateriových součástí, který investuje tři miliardy eur. Volkswagen to v pondělí uvedl v tiskové zprávě. Umicore je přední firmou zaměřenou na recyklaci a technologie materiálů a patří mezi největší producenty materiálu pro výrobu baterií.
• Evropská centrální banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, ačkoli očekává výrazné zpomalování růstu ekonomické aktivity. Uvedla to v pondělí šéfka ECB Christine Lagardeová při vystoupení v Evropském parlamentu. Varovala rovněž, že vládní opatření na podporu domácností a podniků v Evropě jsou příliš široká. Naznačila, že tato opatření by mohla narušovat snahu ECB o redukci inflace.

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026