Evropské akcie v úterý pokračovaly v poklesech, ty ale nepřesáhly tři čtvrtě procenta

Obchodování na západoevropských akciových trzích i v úterý skončilo v červených číslech. Investoři nadále zvažují rizika spojená s geopolitikou a výrazným utahováním měnové politiky na starém kontinentu i ve Spojených státech.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,13 % na 388,24 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ztrátou 0,52 % na 6 984,59 bodu, německý DAX odepsal 0,72 % na 12 139,68 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,27 % a den zakončil na 5 753,82 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností Rightmove (-8,85 %) nebo Kingfisher (-6,58 %), dařilo se naopak cenným papírům firem Just Eat Takeaway (+11,73 %), Zur Rose Group (+5,57 %) či TeamViewer (+4,34 %).
Nejdůležitější úterní události na evropských trzích
- Nálada mezi německými exportéry se v září znovu zhoršila a ocitla se nejníže od května 2020, tedy od začátku pandemie covidu-19. Slábnoucí růst globální ekonomiky tlumí veškerá očekávání růstu ve střednědobém horizontu, uvedl v úterý mnichovský institut Ifo. Souhrnný index exportních očekávání v září klesl na -6 bodů ze srpnových -2,8 bodu.
- Francouzská vláda očekává, že zahájí stavbu svého prvního jaderného reaktoru nové generace EPR2 do května 2027, tedy před koncem mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. S uvedením do provozu počítá v roce 2035 nebo 2036. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Europe 1 to řekla ministryně pro transformaci energetiky Agnès Pannierová-Runacherová, která tak potvrdila urychlení plánu výstavby.
- Nadnárodní automobilka Stellantis poskytne zaměstnancům ve Francii jednorázový příspěvek 1 400 eur, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem spotřebitelských cen. Po dohodě s odbory také přesune na prosinec jednání o mzdách na příští rok. S odvoláním na úterní oznámení automobilové skupiny o tom informovala agentura Reuters.
- Maďarská centrální banka na zářijovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 13 %. Zvýšení základní sazby je výraznější, než se čekalo. Banka tak pokračuje v razantním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu.
- Podíl Londýna na primárních veřejných nabídkách akcií (IPO) v Evropě klesl nejníže za 12 let. Podepsal se na tom odchod Británie z EU a také hospodářské turbulence. Letos bylo v Londýně z primárních nabídek akcií získáno pouze 1,38 miliardy USD, což představuje 14 % z celkového evropského objemu. To je nejnižší podíl od roku 2010, kdy se Londýn na výnosech z nabídek v Evropě podílel 13 %.
- Ukrajina a Rumunsko jsou připraveny pomoci Moldavsku v případě, že mu ruská společnost Gazprom od 1. října přestane dodávat plyn. Informovala o tom v úterý zahraniční média. Moldavsko, které je na ruském plynu silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí.
Výsledková sezóna
- Ruská plynárenská společnost Gazprom v prvním pololetí více než zdvojnásobila zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) na 3,05 bilionu rublů (1,3 bilionu Kč). Firma v úterý také uvedla, že průměrná vývozní cena plynu se zvýšila více než 3,5krát. Gazprom byl donedávna klíčovým dodavatelem plynu do Evropské unie, kvůli napadení Ukrajiny ale unie začala jeho plyn odmítat.
Zdroj: CNBC