ČNB ponechala úrokové sazby na stávajících úrovních. Inflace podle ní příští rok klesne na 2,2 %

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, byla potvrzena na 2,50 % a lombardní, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nadále 4,50 %.

Guvernér centrální banky Aleš Michl na tiskové konferenci po zasedání řekl, že podle členů bankovní rady v české ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace. "Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilní poblíž 2% cíle. To vyžaduje, aby růst peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, úvěrová dynamika zůstala umírněná," řekl Michl. Minulý měsíc podle rychlého odhadu Českého statistického úřadu meziroční inflace v Česku byla 2,5 %.

Michl dále prohlásil, že programové prohlášení vznikající vlády banka teprve analyzuje, a také řekl, že nečeká zásadní změnu inflačního vývoje vlivem ročního odkladu spuštění systému emisních povolenek pro dopravu a vytápění ETS 2.

"ČNB se zatím snižovat sazby nechce především z důvodu některých přetrvávajících negativních inflačních tendencí. Tou hlavní jsou rychle zdražující služby, jejichž ceny stále rostou tempem přes 4,5 %. Mzdový vývoj navíc naznačuje, že právě normalizace inflace ve službách hned tak nenastane. Druhým důvodem, který drží centrální banku v režimu zvýšené opatrnosti, jsou dramaticky rostoucí ceny nemovitostí. Navzdory stále ještě vyšším sazbám probíhá hypoteční boom, který v situaci slabé nabídky dále přiživuje už tak prudký růst cen bytů. Jediné, co by vybízelo ke snížení sazeb, je silná koruna. Sama se ovšem o vyšší české sazby opírá, takže jejich snížení by ji mohlo poměrně rychle oslabit, a bylo by tak asi rychle po argumentu, který jinak zlevňuje dovoz zboží do Česka," napsal hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek

Česká koruna už před zasedáním mírně posilovala k úrovni 24,33 EUR/CZK, samotné rozhodnutí ČNB se na jejím pohybu neprojevilo.

Pro spotřebitele a firmy je stabilita sazeb dobrou i špatnou zprávou zároveň. Na jednu stranu banky nebudou nuceny dále snižovat úročení vkladů, na druhou ale nebudou tlačeny ani k výraznějšímu zlevňování úvěrů.

"Bankovní rada ve svých prohlášeních pokračuje ve zdůrazňování proinflačních rizik. Mezi ta patří zvýšený růst cen služeb a s tím související rychlý růst cen nemovitostí. Centrální bankéři v čele guvernérem Michlem také dlouhodobě upozorňují na rizika spojená s expanzivní fiskální politikou, a to navzdory tomu, že podle našeho odhadu letos fiskální politika působila na ekonomiku zhruba neutrálně. Nyní, kdy prohlášení pravděpodobné nové vlády indikují navýšení výdajů do ekonomiky, a tedy i riziko více expanzivní fiskální politiky nabývá reálných rozměrů, by tak obezřetnost ČNB měla být o to větší. V důsledku toho tak již v nové prognóze neočekáváme další snížení úrokových sazeb. Základní repo sazba ČNB by podle nás měla po delší dobu zůstat na současné úrovni 3,50 %," uvedl ekonom z Komerční banky Martin Gürtler.

Nová prognóza: Inflace příští rok klesne na 2,2 %

Podle makroekonomické prognózy zveřejněné na závěr listopadového zasedání centrální banka čeká, že inflace v Česku letos dosáhne průměrné hodnoty 2,5 %. Příští rok by růst spotřebitelských cen měl zpomalil na 2,2 %, ale už v roce 2027 zase zrychlit na 2,5 %.

Růst domácí ekonomiky by pak měl letos dosáhnout 2,3 %. Příští rok by tempo růstu mělo stoupnout na 2,4 % a v roce 2027 by se tuzemský HDP měl zvýšit o 2,8 %.

Průměrný kurz koruny k euru podle ČNB letos bude 24,70 EUR/CZK a v dalších dvou letech bude 24,60 EUR/CZK.

Bankovní rada ČNB začala uvolňovat měnovou politiku předloni v prosinci poté, co rok a půl kvůli vysoké inflaci udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve sazbu snížila o 0,25 procentního bodu. Loni následovala čtyři dvojnásobná snížení, v srpnu pak bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila. Naposledy loni banka úrokové sazby snížila v listopadu. Letos sazby klesly v únoru a květnu.

Komentář expertů z XTB

Zdroj: ČNB