ČNB na zářijovém zasedání nechala měnovou politiku beze změny, sazby podle Michla zůstanou relativně vysoké delší dobu

Pro zachování sazeb na zářijovém zasedání hlasovalo pět členů bankovní rady, dva se vyslovili pro jejich zvýšení o tři čtvrtě procentního bodu. Argumentem zastánců zvýšení sazeb byla podle Michla potřeba bránit nárůstu inflačních očekávání mezi domácnostmi i firmami. Naopak argumentem pro zachování výše sazeb bylo to, že jejich současné nastavení krotí množství peněz v oběhu.

Prognóza ČNB očekává, že inflace, která v srpnu činila 17,2 %, v nejbližších měsících vzroste. "Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Stále je možné, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 %. V celoročním průměru bude kolem 16,5 %," řekl Michl. ČNB však očekává, že v příštím roce bude inflace klesat a v první polovině roku 2024 se vrátí ke dvěma procentům.

ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

"ČNB bude nadále bránit výrazným výkyvům kurzu koruny," řekl dále Aleš Michl bez podrobností k rostoucím tlakům na oslabení koruny následkem rychlého zvyšování sazeb americké centrální banky či Evropské centrální banky. Podotkl pouze, že ČNB nemá stanovenou hranici, kam nechá kurz koruny klesnout.

Objem intervencí ČNB na podporu koruny v červenci podle analytiků dále stoupl na zhruba 246 miliard korun. Za tři měsíce od května tak už ČNB prodala na trhu eura za více než 500 miliard korun. ČNB díky intervencím stabilizovala korunu pod hranicí 25 EUR/CZK.

"K rozhodnutí nechat sazby beze změny bankovní rada pravděpodobně dospěla na základě své makroekonomické prognózy, která prošla v srpnu poměrně zásadní změnou, když posunula horizont měnové politiky o půl roku dále do budoucnosti. Tato změna nyní bankovní radě umožňuje odhlédnout od nadále rozbouřené tuzemské inflace a bezprostředně na ni nereagovat dalším zvyšováním sazeb," řekl analytik ze společnosti CYRRUS Vít Hradil. Předchozí, tedy tradiční prognóza, by podle něj patrně naopak doporučovala sazby dále zvýšit.

Analytik: Stabilita sazeb je dobrou zprávou pro firmy

Podle finančního ředitele společnosti Ebury Tomáše Kudly se aktuální výše úrokových sazeb ČNB může z pohledu trhu vzhledem k inflaci zdát nízká. To bude podle něj pravděpodobně nutit ČNB rozpouštět devizové rezervy rychleji než dosud. Zatímco ČNB je totiž vůči dalšímu zvyšování sazeb skeptická, významné centrální banky, třeba Fed nebo Evropská centrální banka, je naopak začaly velmi rychle posouvat výše, podotkl.

Na zmenšování rozdílu mezi sazbami v Česku na straně jedné a v eurozóně a v USA na straně druhé upozornil také analytik z XTB Jiří Tyleček. "To by mohlo vyvolat tlak na oslabování koruny, kterému se ČNB v posledních měsících bránila také devizovými intervencemi. Pokud by tlak na korunu výrazně zesílil, byl by další růst sazeb nabíledni," uvedl.

Podle partnera PwC Jana Brázdy je zářijové rozhodnutí ČNB dobrou zprávou pro firmy, které mají úvěry v korunách. "Banky nyní úvěrování firem vzhledem k jejich nejisté budoucnosti považují za rizikovější, což se promítá do základního nastavení úroků. Je proto alespoň malou útěchou, že další tlak na zdražování peněz nebude vytvářet složka úroku odvozená od sazeb ČNB," uvedl.

Jaromír Gec z Komerční banky předpokládá, že úrokové sazby dosáhly vrcholu. Jejich opětovné snižování ale očekává až v srpnu 2023, pokles podle něj bude pozvolný. "Na konci příštího roku by repo sazba měla dosáhnou pěti procent a na rovnovážná tři procenta by se měla dostat na konci roku 2024," soudí.

Ačkoli meziroční tempo zdražování v Česku dosahuje velmi vysokých 17,2 %, meziměsíční již kleslo na 0,4 %, což lze podle Víta Hradila interpretovat jako znatelné uklidnění. Poptávková inflace, tedy ta tažená ochotou zákazníků akceptovat rostoucí ceny, pak slábne již delší dobu a do popředí se dostávají hlavně ceny energií. Vzhledem k postoji, který k charakteru české inflace zaujímá bankovní rada ČNB ve svém novém složení, lze její nynější rozhodnutí hodnotit jako logické, poznamenal.

Úrokové sazby podle Michla zůstanou relativně vysoké delší dobu

Guvernér Aleš Michl po zářijovém jednání ČNB také uvedl, že úrokové sazby zřejmě zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka podle něj chce bojovat proti inflaci, dokud ta nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Rizika podle Michla centrální banka vidí v rychlém mzdovém růstu a ve vytváření vysokých státních deficitů. "Pokud se mzdové požadavky utrhnou ze řetězu, budou opravdu vysoké, a pokud deficit státního rozpočtu bude dále narůstat, tak jsou to pro nás velmi vysoká rizika a je velmi pravděpodobné, že pak zvýšíme úrokové sazby," varoval.

Podle Michla čelí Česko vnějším inflačním tlakům i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Do budoucna je proinflační riziko v působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu. Naopak proti inflaci bude působit hospodářské oslabení v zahraničí nebo omezení cen energií v Česku. Další nejistotou pro vývoj inflace je vývoj konfliktu na Ukrajině.

Analytik České bankovní asociace Jakub Seidler očekává stabilní sazby ČNB do druhého čtvrtletí roku 2023. "Domníváme se, že případná rozvolněnější rozpočtová politika a vyšší než očekávaný růst mezd nakonec mohou být důvodem, proč ČNB ponechá vyšší úroveň sazeb i v příštím roce. Letos však již počítáme se stabilitou sazeb, jejich nepatrné snížení by mohlo přijít v druhém čtvrtletí příštího roku," uvedl Seidler. Trh podle něj nyní čeká, že se základní sazba ČNB koncem příštího roku bude pohybovat mírně pod šesti procenty.

Po Michlově projevu koruna prudce posílila o deset haléřů. Podle analytika z Purple Trading Jaroslava Tupého trh zpracovával informaci, že ČNB bude nadále prodávat devizové rezervy, aby bránila koruně v přílišném oslabování. V 16.15 se koruna obchodovala proti euru na 24,60 EUR/CZK a proti dolaru na 25,25 USD/CZK.

Analytik ze společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák očekává, že nervozita na finančních trzích zůstane vysoká a tlak na korunu a tím pádem na ČNB se může stupňovat. Výsledně tak ČNB může podle něj být donucena zvýšit úrokové sazby právě kvůli narůstajícímu tlaku na korunu.

Zdroj: ČNB, ČTK