Evropské akcie ve středu zlevnily, zpráva o snížení produkce OPEC+ podpořila těžaře

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,02 % na 398,91 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,48 % na 7 052,62 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,21 % na 12 517,18 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,90 % na 5 985,46 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně klesly akcie společností Ocado Group (-10,04 %), Zur Rose Group (-9,86 %) nebo HelloFresh (-8,11 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Infineon Technologies (+3,12 %) či Repsol (+2,58 %).

Nejdůležitější středeční události na evropských trzích

• Celková podnikatelská aktivita v eurozóně v září podle finálního kompozitního indexu nákupních manažerů od společnosti S&P Global klesla o něco více, než uváděl rychlý odhad. Ukazatel podle finálních dat v září klesl na 48,1 bodu z 48,9 bodu v srpnu, flash údaj byl 48,2 bodu. Index nákupních manažerů pro sektor služeb podle finálních dat v září klesl na 48,8 bodu z 49,8 bodu v srpnu, flash údaj byl 48,9 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Rostoucí počet německých podniků plánuje zvyšovat ceny, inflace v Německu tedy zatím zřejmě nebude polevovat. Na základě průzkumu mezi podniky to ve středu uvedl německý institut Ifo. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom obnoví dodávky zemního plynu přes Rakousko, a to zejména do Itálie. Firma ve středu uvedla, že spolu s italskými zákazníky našla způsob, jak vyřešit důsledky regulačních změn v Rakousku, kterými přerušení dodávek zdůvodnila.
• Přebytek obchodní bilance Německa v srpnu klesl na 600 milionů eur, což je nejnižší hodnota od ledna 1992. Oznámil to ve středu německý statistický úřad. Před rokem činil přebytek 11,6 miliardy eur. Za citelným snížením je zejména prudký růst dovozu, výrazně se ale zvýšil také vývoz.
• Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu.
• Světová obchodní organizace (WTO) v příštím roce očekává výrazné zpomalení růstu globálního obchodu se zbožím. Poptávku po dovozu totiž podkopávají prudce rostoucí ceny energií, pokračující růst úrokových sazeb a čím dál dražší potraviny a hnojiva. WTO tak v základním scénáři očekává nárůst obchodu o procento, zatímco v dubnu počítala se zvýšením o 3,4 %.
• Polský premiér Mateusz Morawiecki podporuje myšlenku zkonfiskovat ruský kapitál a výtěžek pak využít na obnovu válkou zničené Ukrajiny. Předseda polské vlády to ve středu řekl ve Varšavě na zahájení mezinárodní konference nazvané Evropa-Polsko-Ukrajina. Morawiecki řekl, že do obnovy Ukrajiny chce zapojit i polské podnikatele.
• Před Británií stojí ohromná výzva, uvedla ve středu britská premiérka Liz Trussová na výroční konferenci své vládní Konzervativní strany. Obhajovala plán kabinetu na snižování daní, které je podle ní jedním z pilířů vládní politiky. Dalšími jsou fiskální odpovědnost a reformy a investice. Spolustraníky vyzvala k jednotě a společné cestě za hospodářským růstem pro všechny Brity. Části návrhu na daňovou reformu v posledních dnech sklidily kritiku od opozice, ekonomů i některých konzervativců.
• Novým šéfem ukrajinské centrální banky se stane bývalý bankovní manažer Andrij Pyšnyj. Uvedl to ve středu ukrajinský poslanec Jaroslav Železniak, který je prvním náměstkem parlamentního výboru pro finance, daně a cla. Dosavadní guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko v úterý rezignoval, zdůvodnil to zdravotními problémy.
• Ceny, které si za zkapalněný zemní plyn účtují někteří spojenci Evropské unie, například Spojené státy, jsou přemrštěné a unie by proti nim měla zasáhnout, uvedl v deníku Neue Osnabrücker Zeitung německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení). V plynové krizi by podle svých slov mezi spřátelenými zeměmi chtěl vidět více solidarity. Habeck uvedl, že unie by měla spojit svou tržní sílu a "vytvořit synchronizované nákupní chování" tak, aby si jednotlivé evropské země v poptávce nekonkurovaly.
• Měnový výbor polské centrální banky ve středu překvapivě ponechal základní úrok na 6,75 %. Polská centrální banka se tak připojila k České národní bance a maďarské centrální bance, které už také avizovaly, že se zvyšováním sazeb končí.

Výsledková sezóna

• Společnost Tesco ve středu oznámila, že její zisk před zdaněním v první polovině fiskálního roku 2023 klesl kvůli zvýšeným nákladům. Společnost také uvedla, že výhled na celý rok se bude pohybovat na spodní hranici jejího prognózovaného rozpětí.

Zdroj: CNBC