ECB na říjnovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 2 %, počítá s dalším utahováním měnové politiky
Evropská centrální banka na říjnovém zasedání podle očekávání navázala na zářijové utažení měnové politiky a zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Základní sazba se tak posunula na 2,00 %, nejvyšší úroveň od roku 2009, a depozitní sazba stoupla na 1,50 %. Banka uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků, zároveň ale zdůraznila, že při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského vývoje.
Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně. Banka zahájila zvyšování úroků v červenci, její základní úrok tehdy stoupl na 0,50 % z rekordního minima 0 %, na kterém se držel od roku 2016. V září pak banka základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,25 %.
Eurozóna - úrokové sazby (základní a depozitní), zdroj: tradingeconomics.com
"V posledních měsících vedly rostoucí ceny energií a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Měnová politika má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání," shrnula centrální banka.
ECB úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Na minulém zasedání banka zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 %, zatímco dříve čekala růst o 2,1 %. Odhad letošního růstu ale zlepšila na 3,1 % z předchozích 2,8 %. Inflace by podle ní měla letos dosáhnout 8,1 %, už příští rok by ale měla spadnout na 5,5 % a v roce 2024 by se měla snížit na 2,3 %. Po říjnovém zasedání Lagardeová uvedla, že významným rizikem pro hospodářský růst v eurozóně zůstává válečný konflikt na Ukrajině, a poukázala na rostoucí hrozbu hospodářské recese.
ECB - odhad vývoje ekonomiky eurozóny, zdroj: ECB
Meziroční inflace v eurozóně v září dosáhla 9,9 %. Zvýšila se tak ze srpnové hodnoty 9,1 %. Ekonomika bloku používajícího euro pak v druhém čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,8 % a meziročně se HDP eurozóny zvýšil o 4,1 %.
ECB na říjnovém zasedání také rozhodla o zpřísnění podmínek programu zvýhodněných dlouhodobých úvěrů pro komerční banky TLTRO III. To by mohlo komerční banky motivovat k předčasnému splácení úvěrů, což by z finančního systému odčerpalo nadbytečnou hotovost.
"Během kritické fáze pandemie hrál nástroj důležitou úlohu jako protiváha rizik pro cenovou stabilitu na straně poklesu. Dnes je vzhledem k neočekávanému a mimořádnému růstu inflace nezbytné změnit nastavení těchto podmínek, aby byl zajištěn soulad s širším procesem návratu měnové politiky k normálu," uvedla centrální banka.
Tisková konference Christine Lagardeové
Zdroj: ECB, ČTK
