Ruská centrální banka nechala základní úrok beze změny
Ruská centrální banka podle očekávání nechala po říjnovém jednání základní úrokovou sazbu beze změny na 7,5 %. Ukončila tak cyklus snižování úrokových sazeb, který trval několik měsíců. Současné tempo růstu spotřebitelských cen sice zůstává podle banky celkově nízké, varovala však před dlouhodobými proinflačními dopady plynoucími z částečné mobilizace v Rusku.
Bezprostředně po invazi Ruska na Ukrajinu 24. února banka zvýšila základní sazbu na 20 % z 9,5 %, aby zmírnila rizika pro finanční stabilitu. Od té doby však šestkrát základní úrok snížila a po předchozím zasedání v září nevydala výhledové pokyny o potřebě budoucího snížení.
V prohlášení banka uvedla, že inflační očekávání domácností a podniků jsou vysoká a proti letním měsícům mírně vzrostla. Částečná mobilizace bude podle ní brzdou spotřebitelské poptávky a inflace. Její následné dopady však budou proinflační, protože se přidá k omezením na straně nabídky.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci uvedla, že banka chce dát trhu neutrální signál ohledně sazeb. Mobilizace podle ní bude zpočátku dezinflační, pak se ale mohou objevit proinflační efekty prostřednictvím změn ve struktuře trhu práce a nedostatku pracovníků v určitých oblastech. "Zatím je obtížné posoudit všechny ekonomické důsledky změny struktury zaměstnanosti," dodala.
Cílem centrální banky je dostat inflaci na čtyři procenta. Banka uvedla, že na konci letošního roku roku by měla inflace činit 12 až 13 %. Vzhledem k nastavení měnové politiky se má v příštím roce snížit na pět až sedm procent a v roce 2024 se má vrátit na čtyři procenta.
Centrální banka také zlepšila prognózu vývoje hrubého domácího produktu pro letošní rok. Nyní čeká pokles o 3 až 3,5 % místo 4 až 6 %. Koncem dubna centrální banka očekávala letos pokles ekonomiky o 8 až 10 %. HDP se má snížit i příští rok, k růstu se má vrátit až v letech 2024 až 2025.
Centrální banka je nyní v kleštích mezi vysokou inflací, která snižuje životní úroveň a několik měsíců patří k hlavním obavám Rusů, a slabou ekonomikou, která potřebuje stimulaci v podobě levnějších úvěrů, aby mohla řešit negativní dopady rozsáhlých západních sankcí uvalených v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc nařídil částečnou mobilizaci stovek tisíc můžu pro válku na Ukrajině.
Zdroj: ČTK
