Evropské akcie ve čtvrtek převážně klesaly, ztráty hlavních indexů ale nebyly výrazné

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo převážně v červených číslech. Nedařilo se akciím ze sektoru maloobchodu, který jako celek odevzdal přes procento, naopak více než procento přidalo odvětví těžby.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,17 % na 435,47 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,23 % na 7 472,17 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,20 % na 6 647,31 bodu, zatímco německý DAX se zvýšil o 0,02 % na 14 264,56 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 výrazně zlevnily akcie společností Ubisoft Entertainment (-4,62 %), BT Group (-3,72 %) nebo KBC Group (-3,19 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem thyssenkrupp (+7,18 %), TAG Immobilien (+4,49 %) či Wizz Air Holdings (+4,33 %).
Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích
- Míra inflace v Maďarsku v listopadu vzrostla na 22,5 %, zatímco o měsíc dříve činila 21,1 %. Oznámil to ve čtvrtek maďarský statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků. Nadále nejvíce zdražují energie a potraviny. Maďarsko má nejvyšší inflaci ze zemí Visegrádské skupiny (V4), kam patří i Česká republika. V meziměsíčním srovnání se ceny zvýšily o 1,8 %.
- Německá vláda může prozatím nadále používat 60 miliard eur v klimatickém fondu. Ve čtvrtek o tom ve zrychleném řízení rozhodl ústavní soud, který ale ještě případ podrobně prověří v hlavním řízení. Zmíněných 60 miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021, peníze ale Německo nevyužilo, proto se vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodla sumu převést do klimatického fondu. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU to ale považovala za obcházení dluhové brzdy.
- Internetový vyhledavač Google musí z výsledků vyhledávání odstranit odkazy na informace, které jsou prokazatelně nepravdivé. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož ovšem společnost sama nemusí aktivně pravdivost informací ověřovat. Přesvědčivé důkazy musí poskytnout člověk, který o vymazání konkrétního odkazu žádá.
- V Německu ve čtvrtek začalo soudní řízení s šéfem zkrachovalé finanční společnosti Wirecard Markusem Braunem. Soud začíná více než dva roky poté, co firma zabývající se digitálními platbami zkrachovala, a spolu s ní skončila i naděje Německa na vytvoření nového technologického šampiona, který by konkuroval firmám z amerického Silicon Valley.
- V Německu byl v listopadu nahlášen za letošek nejvyšší počet insolvencí. Ve čtvrteční zprávě to uvedl Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH). Insolvenci nahlásilo 808 veřejných obchodních společností a kapitálových firem, o 86 více než v říjnu. I přes mírný nárůst ale zůstává počet insolvencí v zemi na nízké úrovni a k žádné vlně bankrotů nedochází.
- Polská ekonomika by se měla vyhnout recesi, mohla by však zažít stagnaci. Uvedl to ve čtvrtek podle agentury PAP guvernér polské centrální banky Adam Glapiński. Předpověděl rovněž, že inflace v Polsku se do konce příštího roku vrátí pod 10 %.
- Automobilový koncern Volkswagen o několik měsíců odkládá rozhodnutí o tom, kde ve východní Evropě postaví továrnu na baterie do elektromobilů. Koncern v prohlášení mimo jiné uvádí, že vzhledem k současné energetické krizi není třeba jednat okamžitě. Původně se očekávalo, že Volkswagen výběr místa pro továrnu oznámí v pátek 16. prosince. O projekt takzvané gigafactory až za 120 miliard korun se uchází i Česká republika, která Volkswagenu nabízí pro výstavbu letiště v Líních u Plzně.
Zdroj: CNBC