Argentina a Brazílie plánují společnou měnu, připojit by se mohly další země
Brazílie a Argentina plánují vytvořit společnou měnu, připojit by se k ní mohly i další země regionu. Informovala o tom místní média v souvislosti s návštěvou brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva v Argentině. Jde o první zahraniční cestu Luly od jeho nástupu do úřadu začátkem ledna, v Buenos Aires se Lula také v úterý zúčastní summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).
O společné měně Brazílie a Argentiny hovoří už delší dobu, nyní by ale podle agentury Europa Press mohl plán dostat jasnější obrysy, jelikož obě země mají levicové prezidenty. Nová měna by mohla v budoucnu nahradit brazilský real a argentinské peso a jmenovat by se měla sur, zpočátku by ale fungovala současně s národními měnami.
"Nechci vytvářet falešná očekávání, jde o první krok na dlouhé cestě, kterou musí Latinská Amerika ujít," řekl deníku Financial Times argentinský ministr hospodářství Sergio Massa. Dodal, že Evropě trvalo řadu let, než zavedla společnou měnu. I k ní vedla dlouhá a postupná cesta, od roku 1979 byla zavedena společná zúčtovací jednotka ECU, v 90. letech EU vytvořila euro, které se zprvu používalo jen v bezhotovostním styku, a pak současně s ním byly načas v oběhu i národní měny. Plně do oběhu bylo euro zavedeno v roce 2002.
Někteří analytici mají obavy z toho, že by se společnou měnou provázala největší latinskoamerická ekonomika, tedy ta brazilská, s ekonomikou argentinskou, které v předchozích letech několikrát hrozil státní bankrot a která je výrazně zadlužená.
Brazilský prezident Lula da Silva přiletěl do Argentiny v neděli, v pondělí se tam setká mimo jiné s prezidentem Albertem Fernándezem. Deník El País připomněl, že tito dva levicoví politici mají velmi dobré osobní vztahy. Fernández mimo jiné Lulu v roce 2019, tehdy jako prezidentský kandidát, navštívil v brazilském vězení, kde byl Lula kvůli korupci. Nejvyšší soud ale později verdikty nad Lulou zrušil kvůli předpojatosti soudce.
Argentina a Brazílie obnovují vztahy poté, co je před několika lety zmrazil tehdejší krajně pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten také po nástupu do úřadu v roce 2019 oznámil odchod Brazílie ze sdružení CELAC, jehož členy jsou tři desítky zemí a které vzniklo v prosinci 2011.
Zdroj: ČTK
