ECB na únorovém zasedání v souladu s očekáváním zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3 %

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 % z rekordního minima 0 %, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu a v prosinci o půl procentního bodu. Od července centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu v souhrnu o tři procentní body, což je zatím její nejvyšší tempo zpřísňování měnové politiky.

"Vzhledem k tlakům na jádrovou inflaci hodlá rada guvernérů zvýšit na příštím měnověpolitickém zasedání v březnu úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a poté vyhodnotí následný postup měnové politiky. Zachování úrokových sazeb na restriktivní úrovni časem sníží inflaci utlumením poptávky a rovněž ochrání před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. V každém případě budou měnová rozhodnutí rady guvernérů v budoucnu nadále závislá na údajích a budou přijímána jen na příslušných zasedáních," uvedla banka v prohlášení.

Centrální banka nadále postupně snižuje zásobu dluhopisů v objemu několika bilionů eur, které nakoupila za posledních deset let, kdy se ještě snažila podpořit ekonomickou aktivitu a tehdejší příliš nízkou inflaci. Výnosy ze splatných dluhopisů, které ECB stále reinvestuje, centrální banka podle nynějšího sdělení bude alokovat úměrně k podílu umořovaných částek.

ECB - úrokové sazby (základní a depozitní, v %), zdroj: tradingeconomics.com

Výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny se po zvýšení úrokových sazeb snížily, euro oslabilo k dolaru i japonskému jenu a evropské akcie zvýšily zisky a odpoledne byly poblíž ročního maxima.

Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém poklesu z předchozích měsíců. Z prosincových 9,2 % se dostala až na 8,5 %. V rychlém odhadu to tento týden uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomové očekávali mírnější snížení růstu cen, v průměru asi na devět procent. Největší podíl na zdražování stále měly ceny energií, ačkoli jejich nárůst výrazně zpomalil. V meziměsíčním srovnání se ceny ve 20 zemích platících eurem snížily o 0,4 %. Ekonomika eurozóny v posledním loňském čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci podle sezónně přepočtených údajů vzrostla o 0,1 %.

Eurozóna - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Tisková konference Christine Lagardeové po únorovém zasedání

"Cenové tlaky zůstávají silné, částečně proto, že vysoké náklady na energie se šíří po celé ekonomice," uvedla na tiskové konferenci po únorovém zasedání prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila, že růst ekonomiky eurozóny v čtvrtém čtvrtletí zpomalil na 0,1 % a kvůli pokračující geopolitické nejistotě a horším možnostem financování patrně zůstane nadále slabý. "Celkově se nicméně ekonomika ukázala být odolnější, než se předpokládalo," dodala.

Prosincová prognóza ECB: Inflace v eurozóně letos klesne na 6,3 %

Na závěr prosincového zasedání ECB zveřejnila aktualizovanou makroekonomickou prognózu. V ní počítá s tím, že inflace v eurozóně se v roce 2023 sníží na 6,3 % a v roce 2024 klesne na 3,4 %. Oba údaje jsou vyšší, než centrální banka očekávala v předchozí prognóze ze září. V roce 2025 počítá ECB v eurozóně s inflací 2,3 %.

ECB - predikce vývoje inflace, zdroj: Twitter/ECB

Hrubý domácí produkt eurozóny se letos podle posledního odhadu ekonomů ECB zvýší o 0,5 %, v září ECB čekala růst o 0,9 %. V roce 2024 tempo růstu cen stoupne podle prosincové prognózy na 1,9 % a v roce 2025 podle ní ekonomika přidá 1,8 %. Novou prognózu ECB zveřejní na závěr březnového zasedání.

ECB - predikce vývoje HDP, zdroj: Twitter/ECB

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK