Čína dala 240 miliard USD na pomoc zemím z projektu nové Hedvábné stezky

Čína půjčila stovky miliard dolarů na výstavbu infrastruktury v rozvojových zemích. Od roku 2016 však tyto úvěry zeslábly, protože mnoho projektů nepřineslo očekávané finanční výnosy. Po tomto roce se tak Peking zaměřil spíše na záchranné úvěry. Téměř 80 procent záchranných úvěrů bylo poskytnuto v letech 2016 až 2021, hlavně zemím se středními příjmy, včetně Argentiny, Mongolska a Pákistánu.

"Peking se nakonec snaží zachránit své vlastní banky. To je důvod, proč se pustil do riskantního podnikání mezinárodních záchranných úvěrů," uvedla bývalá hlavní ekonomka Světové banky a jedna z autorek studie Carmen Reinhartová.

Objem půjček, které Čína poskytla zemím v dluhové tísni, loni vzrostl na 60 procent jejího zahraničního úvěrového portfolia z méně než pěti procent v roce 2010. Nejvíce peněz podle studie získala Argentina, a to 111,8 miliardy dolarů. Následoval Pákistán se 48,5 miliardy dolarů a Egypt s 16,6 miliardy dolarů. Devět zemí obdrželo méně než miliardu dolarů.

Ředitel organizace AidData a jeden z autorů zprávy Brad Parks upozornil, že čínské záchranné úvěry jsou neprůhledné a nekoordinované. Soustřeďují se především do zemí se středními příjmy, které mají na celkovém objemu úvěrů podíl čtyři pětiny. Zemím s nízkými příjmy jsou nabízeny odklady splácení a prodloužení splatnosti, uvádí zpráva.

Čína jedná o restrukturalizaci dluhu se zeměmi, jako jsou Zambie, Ghana a Srí Lanka, a je kritizována za zdržování těchto procesů, uvedla agentura Reuters. V reakci na to země vyzvaly Světová banka a Mezinárodní měnový fond, aby rovněž nabídly odpuštění dluhů.

Zdroj: ČTK