Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 0,4 %, ČSÚ zhoršil rychlý odhad
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 %. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 %. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí roku 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt v prvních třech měsících letošního roku stagnoval. Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka.
V mezičtvrtletním srovnání ekonomika v předchozích dvou kvartálech klesala, a dostala se tak do technické recese. V letošním prvním čtvrtletí se tedy pokles zastavil, ale do růstu navzdory původnímu odhadu ČSÚ nepřešel. "Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v prvním kvartálu rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly od ledna do konce března mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 3,2 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,2 %. "Pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb," uvedli statistici. Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 6,4 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,9 % a meziročně o 3,9 %.
ČR - meziroční vývoj HDP, zdroj: tradingeconomics.com
"Ekonomiku držela při zemi, už podle očekávání, především spotřeba domácností brzděná vysokou inflací. Propad kupní síly obyvatel se přímo propsal především v nižších reálných útratách za služby, zatímco zboží dlouhodobé a střednědobé spotřeby si domácnosti pořizovaly v úvodu roku o něco více než v loňském čtvrtém čtvrtletí, a částečně tak realizovaly odloženou spotřebu. Vzhledem k dřívějším propadům v jednotlivých segmentech však jde vlastně jen o velmi drobnou korekci," uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Hrubá přidaná hodnota, tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 % a meziročně o 1,1 %. V mezičtvrtletním srovnání k růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Horší výsledek byl v peněžnictví a pojišťovnictví. Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílely průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Negativní vliv mělo stavebnictví a rovněž obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
Saldo zahraničního obchodu dosáhlo 93,7 miliardy korun, bylo tak meziročně o 92,7 miliardy korun vyšší. Vývoz vzrostl o 9,5 %, nejvyšší podíl na tom měl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se zvýšil o 3,3 %.
Zaměstnanost v Česku v prvním čtvrtletí podle dat ČSÚ proti předchozímu kvartálu vzrostla o 0,4 %, meziročně byla vyšší o 1,4 %.
"Při pohledu do budoucna se směrem k zahraničnímu obchodu vrší negativní signály, nálada a nové objednávky šly v evropském průmyslu v posledních měsících dolů a to může brát vítr z plachet i českým exportérům. Proto v dalších kvartálech nadále očekáváme jen pozvolné oživení a celoroční dynamiku pod odhadem ČNB - 0,3 % vs. odhad ČNB 0,5 %," uvedl Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
"Růstu ekonomiky v nadcházejících čtvrtletích by měla pomáhat stabilizace spotřeby domácností v kombinaci s pozitivním vývojem zahraničního obchodu. V druhém čtvrtletí však začínají chodit poměrně pesimistická čísla z německého průmyslu (PMI, Ifo), což může představovat brzdu pro významnější oživení tuzemské ekonomiky v dalších čtvrtletích," dodal Miroslav Novák, analytik ve společnosti AKCENTA CZ.
Zdroj: ČTK
Aktualita pro rok 2026
Aktuality
