Schodek rozpočtu ČR se ke konci května prohloubil na rekordních 271,4 miliardy korun

Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. "Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu," uvedl ke květnovému výsledku rozpočtu. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.

"Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku," řekl ministr. Vláda v květnu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na to, že v druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád obvykle slabší, saldo rozpočtu navíc zlepší dividenda ČEZ či mimořádné příjmy. "V druhé polovině roku bude prohlubování deficitu pomalejší než v jeho první polovině, to ovšem stále znamená, že bude činit citelně více než 300 miliard korun," uvedl. Podle něj schodek překoná třísetmiliardovou hranici už v červnu, za celý rok bude zhruba 350 miliard korun.

Výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii, řekl analytik Deloitte Václav Franče. S letošním rozpočtem toho vláda podle něj mnoho nesvede. Úspěch bude, pokud se podaří deficit stlačit pod 400 miliard korun. "Je pozitivní, že se vláda pustila do ozdravování veřejných financí. Sám o sobě její konsolidační balíček nebude stačit na vrácení našich veřejných financí na udržitelnou trajektorii, ale veřejným financím by se mohlo dýchat lépe," podotkl.

Rozpočtové příjmy ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 9,8 %. Výdaje za pět měsíců byly 932,1 miliardy korun, proti loňsku o 17,8 % vyšší.

K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 280,5 miliardy korun, o 9,6 % více než loni. Příjem z daně z přidané hodnoty do rozpočtu byl 141,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 7,3 %. Ze spotřební daně stát inkasoval 56,3 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 7,3 %. Podle ministerstva se tak projevuje snížení spotřební daně z nafty a přechod uživatelů tabáku k alternativním tabákovým výrobkům. Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 47,8 miliardy korun, o 29,1 % více než loni. Výnos daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 21,1 % na 40,6 miliardy korun.

V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 12,2 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 357 miliard korun, o 16,5 % více než před rokem. Důchody tvořily 279,5 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,4 %. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny dosáhly 69,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 135 %. Náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně na 37,4 miliardy korun.

Výrazný růst je u kapitálových výdajů, kde stát vyplatil 63,3 miliardy korun, o čtvrtinu více než loni. Zhruba třetina této částky šla na financování dopravní infrastruktury.

Zdroj: ČTK