ČR: Stát za pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun, o 12,5 procenta více než loni
Stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Proti stejnému období loni se daňové inkaso zvýšilo o 12,5 procenta. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně se naopak snížil výběr spotřebních daní a silniční daně, což do značné míry ovlivňují legislativní změny přijaté v minulém roce. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za pololetí.
Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty, za pololetí se na ní vybralo 267,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, meziročně se zvýšilo o 6,1 procenta.
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní za první pololetí vybral 104,1 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Jen mírně pomalejší byl nárůst inkasa daně z příjmu právnických osob, na níž se vybralo 156,7 miliardy korun, meziročně o 22,4 procenta víc. Do inkasa daně z příjmu právnických osob nejsou zahrnuty daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) ani odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.
Nejhlubší meziroční pokles zaznamenalo inkaso silniční daně, snížilo se o 72,9 procenta na 460 milionů korun. Důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit, což byla reakce na hospodářské dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Meziročně se snížil i výnos spotřební daně, klesl o 7,5 procenta na 71,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno snížením spotřební daně z nafty, odklonem spotřebitelů od tradičních tabákových výrobků a poklesem spotřeby alkoholických nápojů, což ministerstvo dává do souvislosti s omezováním zbytných výdajů v době poklesu reálných příjmů.
Státní rozpočet získal v pololetí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 436,8 miliardy korun, o 13,3 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu v pololetí činil 215,4 miliardy korun, byl druhý nejvyšší v historii Česka po roce 2021. Loni v pololetí byl rozpočtový schodek 183 miliard korun.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
Celostátní daňové příjmy za první pololetí let 2022 a 2023 (v mld. Kč) - výběr
| Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) | DPH | Daň z příjmu právnických osob | Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou | Daň z příjmu fyzických osob placená plátci | Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky | Spotřební daně | |
| 2022 | 572,6 | 252,1 | 128,0 | 13,5 | 65,1 | 4,6 | 77,3 |
| 2023 | 644,3 | 267,5 | 156,7 | 19,5 | 81,0 | 3,6 | 71,4 |
Zdroj: ČTK
Aktualita pro rok 2026
