Stát bude moci zřejmě danit zisky nadnárodních firem, podpořila to sněmovna
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Umožnit to má nový zákon o dorovnávací dani, který v úvodním kole podpořila Poslanecká sněmovna. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor. Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun ročně, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmů právnických osob 19 procent. Vláda ji chce ale v konsolidačním balíčku zvýšit na 21 procent. Zákon má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku.
Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální 15procentní zdanění.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úterý před poslanci zdůraznil, že jde o čistou transpozici. Přimlouval se za to, aby sněmovna schválila zákon v úterý již v prvním čtení. Tento zrychlený postup ale vetovala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Ujistila, že ANO nechce projednávání zákona brzdit a že chce, aby byl do konce roku schválen. Chce však technickou debatu a rozebrat jeho detaily.
Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3 200 firem, které tyto skupiny sdružují. "Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody," upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
Očekávaný výnos dorovnávací daně je čtyři až šest miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na 21 procent z nynějších 19 procent, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl dvě miliardy korun ročně. Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.
