Šéf výboru izraelského parlamentu vyzval centrální banku ke snížení sazeb
Předseda finančního výboru izraelského parlamentu v pondělí vyzval centrální banku ke snížení krátkodobých úrokových sazeb. Chce tak zmírnit zátěž občanů zapříčiněnou ozbrojeným konfliktem, který se vyhrotil, když Izrael předminulý víkend napadlo palestinské militantní hnutí Hamás. Uvedla to agentura Reuters. Dopady války mohou být značné a jejich míra závisí na tom, jak dlouho bude 300 000 povolaných rezervistů, což je nevídaný počet v nedávné historii Izraele, mimo svá občanská zaměstnání, napsal server CNBC.
"Zvyšování úrokových sazeb bylo způsobeno inflací, realita se změnila. Obracím se na guvernéra: prostě snižte úrokovou sazbu," řekl předseda výboru Moše Gafni na zasedání, kde se projednávalo odškodnění pro osoby zasažené boji.
Gafni dlouhodobě kritizuje centrální banku za to, že citelně zvýšila základní úrokovou sazbu, a to z 0,1 procenta loni v dubnu postupně až na 4,75 procenta. Banka tak chtěla snížit inflaci, která se letos vyšplhala nad pět procent. Gafni se také domníval, že centrální banka nedostatečně tlačí na komerční banky, aby zvýšení sazeb přenášely na spořicí a běžné účty klientů stejně rychle jako na hypotéky a další úvěry.
Rozsah ekonomických škod bude záviset na tom, jak dlouho budou záložníci v zemi s více než devíti miliony obyvatel a hrubým domácím produktem 521,69 miliardy dolarů mimo svá zaměstnání, píše CNBC. Záložní síly, složené z různých vrstev izraelské společnosti, čítají asi 450 000 příslušníků, z nichž mnozí mají větší bojové zkušenosti než mladší vojáci ve stálé armádě. Záložníci jsou učitelé, techničtí pracovníci, začínající podnikatelé, zemědělci, právníci, lékaři, zdravotní sestry i pracovníci v cestovním ruchu a továrnách.
Mnohá klíčová odvětví izraelské ekonomiky budou za války pokračovat bez přerušení, protože je z velké části zastávají zahraniční pracovníci. To se týká rovněž izraelského chemického průmyslu, který je hlavním zdrojem exportu.
Vytrvale rostoucí technologický sektor v Izraeli by po návratu mnohých vojáků z války mohl využít i zkušeností, které tito lidé získali na bojišti, k podnikání v oblasti bezpečnosti. "Pro startupový průmysl to bude dočasný zásah, ale až se vojáci vrátí, zvýší se rovněž investice a poptávka," řekl serveru CNBC profesor ekonomiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Ejal Winter.
Významné výrobní nebo výzkumné a vývojové pobočky mají v Izraeli téměř všechny velké americké technologické společnosti včetně Microsoftu, Alphabetu, Applu a Oraclu. Výrobce čipů Intel pak investuje do výrobního závodu vzdáleného 30 minut od hranice s Gazou.
Ačkoli se k tomu z bezpečnostních důvodů nikdo nechtěl přímo vyjádřit, jeden z manažerů špičkových technologií v Izraeli serveru CNBC řekl, že "vzhledem k našim zkušenostem s umožňováním práce z domova v době covidu i po něm práce pokračuje, pokud nejste povoláni do záložní jednotky".
Zdroj: ČTK
Aktuality
