Reuters: Kvůli dluhům Peking změní spolupráci soukromého a veřejného sektoru

Příslušné směrnice byly zmíněny v dokumentu, který vláda v říjnu rozeslala samosprávám a státním finančním ústavům, uvádějí dva zdroje obeznámené s postupem vlády. Tyto nejnovější pokyny dosud nebyly zveřejněny.

Státní rada vydala podrobné pokyny k reformě modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru, označovaného jako PPP, poprvé od jeho spuštění v roce 2014. Její snaha přichází s tím, jak se zvyšují obavy z dopadů narůstajícího dluhu místních samospráv na ekonomiku. Dluh místních vlád podle nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Číně dosáhl 92 bilionů jüanů (289 bilionů Kč), což představuje 76 procent hrubého domácího produktu (HDP) Číny za loňský rok. V roce 2019 činil dluh samospráv 62,2 procenta výkonu ekonomiky.

Ve snaze omezit hromadění dalšího dluhu Peking zruší nařízení, které umožňuje místním vládám vyčlenit na tyto projekty až deset procent svých ročních výdajů z veřejného rozpočtu, uvedly zdroje. Desetiprocentní práh výdajů bude nyní nahrazen přezkumem každého projektu PPP vládními orgány. Tento krok přichází poté, co výdaje mnoha místních samospráv na projekty PPP v posledních letech dosáhly horní hranice stanoveného prahu.

Státní rada také požádala místní samosprávy, aby zastavily projekty, které vláda považuje za problematické a na které letos přišel Národní kontrolní úřad. Samosprávy také dostaly za úkol zjištěnými problémy se zabývat, dodávají zdroje. Projekty označené jako problematické jsou ty, u kterých bylo zjištěno více nesrovnalostí. Patří mezi ně například i situace, kdy finanční nástroje místních vlád vystupují jako soukromý partner. Právě to bývá častou příčinou nadměrného hromadění dluhů, upozornil jeden ze zdrojů.

Kromě těchto opatření budou muset být pozastaveny všechny projekty PPP, které do února letošního roku neukončily výběrové řízení k nalezení partnerů, uvedly dva zdroje, které dokument Státní rady přímo znají.

Peking od roku 2014 propaguje model PPP s cílem nasměrovat soukromé peníze do projektů veřejné infrastruktury, zvýšit kapitálové investice a zároveň snížit zátěž silně zadlužených místních samospráv. Rozmach PPP však znepokojil úřady, které tvrdí, že některé místní samosprávy využily partnerství veřejného a soukromého sektoru, vládní investiční fondy a služby vládních zakázek jako skryté kanály ke zvyšování dluhu.

Oba zdroje, se kterými Reuters hovořil, vzhledem k citlivosti situace vyžadovaly zachování anonymity. Státní rada ani kontrolní úřad na dotazy agentury bezprostředně neodpověděly.

Zadlužené místní samosprávy představují pro čínskou ekonomiku a její finanční stabilitu značné riziko, upozorňují ekonomové. Čína už se totiž dlouho potýká s krizí na realitním trhu, s dopady přehnaných investic do infrastruktury z posledních let a také s obrovskými účty na potlačení nepříznivých dopadů pandemie covidu-19. Část dluhu místní vlád je spojena s projekty PPP, protože obce tyto iniciativy na budování infrastruktury využily jako kanál pro získání kapitálu.

Ke konci loňského roku Čína podle zprávy finančního ústavu Bank of China realizovala více než 14.000 projektů PPP s hodnotou investic za 20,9 bilionu jüanů (přes 65 bilionů Kč), což je zhruba velikost francouzské ekonomiky. Peking proto nyní zvyšuje úsilí o minimalizaci širšího ekonomického rizika, které představuje právě zadlužení místních vlád.

Zdroj: ČTK