Tři grafy, se kterými slaví konec roku investoři do drahých kovů

Cena stříbra za poslední měsíc stoupla o polovinu. Tomu se říká parabolický růst. Nemůže to trvat věčně, korekce po takovém vzestupu bývá také poměrně prudká. Ale Vánoce byly pro trh se stříbrem jedna velká párty.

Ještě impozantnější byl růst ceny platiny na nové historické maximum. Díky tomu nejen stříbro a zlato svým zhodnocením od října 2022, kdy poslední medvědí trend amerického akciového indexu S&P 500 dosáhl dna, překonávají akciové indexy v USA. I po zohlednění dividend.

Cena zlata sice v uplynulém měsíci stoupla jen zhruba o 8 %, od začátku roku ale žlutý kov zdražil o více než 70 % a už přes dva roky se obchoduje nad 200denním klouzavým průměrem.

Z historického hlediska jsou tak velké růsty cen za tak krátká období extrémní. Zlato letos dosáhlo největšího dolarového zhodnocení od roku 1979. Trh s kovy je v býčím režimu poháněném slabým dolarem, očekáváním nižších úrokových sazeb a geopolitickými riziky, jež zvyšují poptávku po bezpečných aktivech. I při tak silném trendu je potřeba mít na paměti, že kovy nemohou tak prudce zdražovat donekonečna. Po prudkých růstech zpravidla nastávají fáze korekce, kdy ceny mohou klesnout i o desítky procent.

Z hlediska udržitelnosti růstu jsou na tom jednotlivé kovy různě. Cena stříbra typicky více kolísá, trh s ním je citlivější na změny sentimentu a také reaguje na poptávku z průmyslu. Zlato má větší institucionální podporu (centrální banky), ale také může "narazit", pokud se mění inflační očekávání, výhled vývoje úrokových sazeb nebo obecně globální sentiment (ekonomika, politika).

Proto je namístě jistá obezřetnost, ostatně jako na trzích vždy. Investiční portfolio by mělo být diverzifikované do různých tříd aktiv a regionů, s jasným řízením rizika a realistickými očekáváními. Po prudkých posíleních přicházejí korekce nebo konsolidace, během nichž se ceny vracejí k dlouhodobě udržitelnějším úrovním. Zatímco třeba na akciovém trhu se dají ceny poměrně dobře vztahovat k hospodářským číslům jednotlivých firem, na trhu s kovy je potřeba sledovat spíše makroekonomické a (geo)politické faktory a bývá méně "zřetelné", jaké úrovně jsou ty "udržitelné". Investoři by navíc měli vnímat, že kovy letos v rámci celkového zhodnocení jejich portfolií odvedly mimořádný kus práce. A je proto otázka, zda se nechystají předat pomyslnou štafetu nějakému jinému aktivu.