Průměrná mzda v Česku v třetím čtvrtletí meziročně reálně klesla o 0,8 %
Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Meziroční poklesy reálných mezd zmírňují, v prvním čtvrtletí letošního roku činil pokles 6,6 procenta a ve druhém 2,8 procenta. "Reálný mzdový růst se totiž odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním 3. čtvrtletí dosáhl meziročně osm procent, což byla vysoká hodnota, ovšem nejnižší od 1. čtvrtletí 2022," podotkli statistici.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta na 37 492 korun, u mužů dosáhl 40 153 korun, u žen byl 34 705 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 835 a 66 998 korunami.
Nominálně vzrostla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí oproti stejnému období předchozího roku o 2810 korun. Podle ČSÚ jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. Reálně vzrostly zaměstnancům mzdy v pěti sekcích. Nejvíce si polepšili zaměstnanci v energetice, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 5,3 procenta. Kupní síla mezd vzrostla mírně také zaměstnancům v informačních a komunikačních činnostech, v ubytování, stravování a pohostinství, v činnostech v oblasti nemovitostí a ve zpracovatelském průmyslu. V ostatních sekcích byl nominální růst pod osmiprocentní hranicí inflace.
Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve třetím čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 77 300 korun. S desetitisícovým odstupem následuje druhé peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 67 200 korun, třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrnou mzdou 61 600 korun. Naopak nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26 200 korun.
Z hlediska krajů rostly mzdy nominálně v rozmezí od 5,9 do osmi procent. Platí tak, že reálná kupní síla mzdy se v žádném kraji meziročně nezvýšila. Nejnižší nominální růst zaznamenala tradičně Praha, naopak nejvyšší Ústecký kraj. Podle absolutní úrovně výdělků zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 51 925 korun, následuje Středočeský kraj s 42 990 Kč a Jihomoravský s 41 812 Kč, čtyřicetitisícovou hranici překonal ještě Plzeňský kraj. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 37 164 Kč, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji.
Zdroj: ČTK
