Analytici: Za lednovým růstem nezaměstnanosti v ČR je i stagnace ekonomiky
Za lednovým nárůstem nezaměstnanosti je jak útlum sezonních prací, tak stagnace ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Neznamená to ale podle nich, že by se trh práce stával zásadním problémem české ekonomiky. V nejbližších měsících nárůst podílu nezaměstnaných neočekávají. Nezaměstnanost v ČR v lednu vzrostla na 4 % z prosincových 3,7 %, je tak nejvyšší za téměř tři roky.
"Ekonomická stagnace z loňského roku se už třetí měsíc v řadě promítá do čísel z trhu práce," řekl analytik z UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Lednový růst počtu nezaměstnaných o více než 16 tisíc podle něj znamenal vyrovnání přírůstku z ledna 2021, který ovlivnila epidemie covidu-19 a který byl z hlediska trhu práce nejhorším od roku 2015. Podíl nezaměstnaných se tak po zaokrouhlení dotkl hranice čtyř procent, a to poprvé od dubna 2021, dodal.
Část slabého lednového čísla lze patrně vysvětlit efektem nerovnoměrného ukončování sezonních prací kvůli počasí, část jde patrně na vrub mírného ochlazování trhu práce, doplnil analytik z České bankovní asociace Jakub Seidler. To podle něj naznačují i ekonomické ukazatele a poslední lednový průzkum PMI v průmyslu, kde respondenti potvrdili propouštění nadbytečné pracovní síly. Navzdory tomu se však tuzemský trh práce stále drží ve slušné kondici a mírná recese v loňském roce se na něm projevila jen marginálně, řekl analytik.
"Vidíme, že firmy hlavně v průmyslu opatrně propouštějí," uvedl analytik z Deloitte Václav Franče. Poukázal na to, že zaměstnanost v průmyslu se dostala pod jeden milion. Na druhou stranu propuštění zaměstnanci podle něj v současné situaci nebudou mít problém si najít novou práci jinde v ekonomice.
Vývoj není počátkem kalendářního roku výjimečný, projevují se v něm ukončení sezónních pracovních míst vzniklých v předvánočním období a končící pracovní smlouvy na dobu určitou, míní generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský. Navíc se prodloužila doba potřebná k nalezení nového místa na více než měsíc, což naznačuje změnu dynamiky trhu práce. Dalšími faktory přispívajícími k růstu nezaměstnanosti jsou obavy zaměstnavatelů ze zvyšujících se nákladů, což přivedlo část firem k zastavení nebo omezení náboru nových pracovníků. V zaměstnávání na dohodu se promítly legislativní změny zatěžující firmy administrativou a jinými komplikacemi, takže část z nich od této formy zaměstnání upustila, řekl.
Mírné ochlazování tuzemského pracovního trhu je podle analytika ve společnosti CYRRUS Víta Hradila patrné i na počtu volných pracovních míst, kterých je nejméně od března 2018, a také počtu registrovaných uchazečů, jichž je při odhlédnutí od pandemického období nejvíce od srpna 2017. Do roku 2024 analytik nehledí s velkými obavami a po loňských 3,6 % letos očekává mírně vyšší průměrnou nezaměstnanost poblíž 3,8 %.
Zdroj: ČTK
