Ronald Lauder: Podnikatel a filantrop, který brojí proti antisemitismu
Do světa byznysu poprvé nakoukl v rodinném kosmetickém gigantu Estée Lauder, který založila jeho matka, a později se dal i na politiku. V Česku je jméno amerického podnikatele a filantropa Ronalda Laudera, který 26. února slaví osmdesátiny, ale nejvíce spojeno s televizí Nova, kterou vlastnila Lauderem založená společnost CME. Právě té musela před lety Česká republika zaplatit po prohrané mezinárodní arbitráži na deset miliard korun. Kromě podnikání je nynější předseda Světového židovského kongresu Lauder také štědrým dárcem, za přispění jeho nadace vznikla v Praze židovská základní škola i gymnázium, které nesou Lauderovo jméno.
Lauder se narodil 26. února 1944 v New Yorku v židovské rodině, jeho dědečkem z matčiny strany byl Čech, babička pocházela z Maďarska. Má o 11 let mladšího bratra Leonarda. Na střední školu chodil v Bronxu a bakalářský titul z obchodu obdržel na Pensylvánské univerzitě. Ve studiích pak pokračoval v Evropě, na Sorbonně vystudoval literaturu a na Bruselské univerzitě mezinárodní obchod.
Od poloviny 60. let do roku 1983 zastával různé funkce v kosmetické firmě Estée Lauder, kterou založila jeho matka s otcem. Působil zde jako marketingový ředitel a viceprezident.
V roce 1983 se stal náměstkem poradce ministra obrany pro záležitosti NATO a Evropy v administrativě prezidenta Ronalda Reagana, který Laudera o tři roky později jmenoval velvyslancem v Rakousku. Ve stejném roce se stal rakouským velvyslancem Kurt Waldheim, jehož nástup do úřadu poznamenala aféra vyvolaná odhalením, že za druhé světové války působil v řadách německé armády na Balkáně. USA hned v následujícím roce zařadily Waldheima na seznam nežádoucích osob, což ve funkci velvyslance prosazoval i Lauder.
Během diplomatické mise ve Vídni se Lauder začal intenzivně zajímat o historii Židů ve střední a východní Evropě a po svém návratu do vlasti v roce 1987 založil nadaci nesoucí jeho jméno, která nyní podporuje na čtyři desítky židovských škol či obcí a komunit v desítce zemí Evropy včetně České republiky. V Praze za přispění Lauderovy nadace vznikly Lauderovy školy, kam patří základní škola, gymnázium a školka.
V roce 1989 se Lauder neúspěšně pokusil stát se za Republikánskou stranu starostou New Yorku, cestu mu ale zkřížil již ve stranických primárkách Rudy Giuliani.
Po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě na konci 80. let začal Lauder v tomto teritoriu podnikat. V roce 1994 založil společnost Central European Media Enterprises (CME) a do roku 2014 byl nevýkonným předsedou správní rady této společnosti. CME, jež nyní patří skupině PPF, vedle ČR a televizní skupiny Nova provozuje televize i na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku (a Moldavsku), Chorvatsku a Slovinsku.
Působení CME v ČR dospělo až k mezinárodnímu arbitrážnímu tribunálu. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší šéf Novy Vladimír Železný rozešel ve zlém se svými zahraničními partnery. Pře vyústila ve tři arbitráže, stát figuroval ve dvou. Jednu ČR vyhrála, podle druhé ale musela společnosti CME zaplatit přes deset miliard korun za znehodnocení její investice. Do televize Nova v létě 2002 vstoupila finanční skupina PPF, která televizi nakonec prodala zpět do rukou CME za téměř 15 miliard korun. Poté byla hlavním akcionářem CME americká mediální skupina Time Warner. Tuto firmu později ovládl americký telekomunikační gigant AT&T, od kterého kontrolu na podzim 2020 získala opět investiční skupina PPF. V roce 2006 obdržel Lauder a CME cenu Emmy za podíl na rozvoji nezávislého televizního vysílání v oblasti střední a východní Evropy.
Lauder je aktivním členem celé řady židovských organizací, od roku 2007 stojí v čele Světového židovského kongresu (WCJ). V této funkci v uplynulých letech opakovaně varoval před vrůstajícím antisemitismem. "Mlčení světa vede do Osvětimi. Musíme se tomu postavit, dokud můžeme," prohlásil například před lety v Osvětimi k množícím se antisemitským útokům v Evropě a ve světě i hrozbám proti Izraeli.
V politice se naposledy angažoval na Blízkém východě. Jako mecenáš umění na sebe nejvíce upozornil v roce 2006, kdy za 135 milionů dolarů koupil obraz Portrét Adély Blochové-Bauerové I (1907, zvaný též Zlatá Adéla) slavného rakouského secesního malíře Gustava Klimta.
Ronald Lauder je od roku 1967 ženatý, s manželkou Jo Carole mají dcery Aerin (1970) a Jane (1973).
Zdroj: ČTK