Slovinský exprezident Pahor se vyslovil pro institucionální změny v EU
Bývalý slovinský prezident a premiér Borut Pahor se na čtvrteční konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci pořádané Hospodářskou komorou ve spolupráci s Úřadem vlády ČR vyslovil pro institucionální změny v Evropské unii, pokud chce blok zůstat efektivní uvnitř i navenek. Vyzval také k co nejrychlejšímu rozšíření EU o Ukrajinu, Moldavsko nebo země západního Balkánu. Slovinsko vstoupilo do unie v roce 2004, stejně jako Česko.
Ruská agrese proti Ukrajině znamená, že Evropa musí přijmout opatření pro posílení míru, bezpečnosti a obranyschopnosti, míní Pahor. "Je to geopolitická změna prvního řádu," míní.
Pahor o sobě řekl, že patří do menšiny, která podporuje Evropu ve stylu Spojených států evropských. Vyzval k institucionálním změnám bloku, aby unie zůstala efektivní jak uvnitř, tak navenek. Zatímco místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová ve čtvrtek hovořila o tom, že otevírání základních smluv EU nepovažuje v době nestability a nejistoty za rozumné, podle Pahora takový přístup platí jen někdy. Nelze se podle něj obávat odvážných rozhodnutí o změnách v době, kdy se mění mezinárodní prostředí.
EU se podle Pahora musí rozšířit co nejdříve o Ukrajinu, Moldavsko, země západního Balkánu, případně Gruzii. Za zásadní považuje to, aby Srbsko nezůstalo ve sféře zájmu Ruské federace. I kdyby se všechny ostatní balkánské státy staly členy EU, pokud tomu tak nebude i u Srbska, v dané části Evropy nadále nebude bezpečno, míní. EU proto podle něj čelí citlivé politické otázce, jak Srbsko inspirovat k demokratickým reformám.
Jedním z významných důsledků války na Ukrajině bude podle bývalého prezidenta, premiéra a europoslance nové rozdělení Evropy na demokratický Západ a autoritářský Východ. EU podle něj bude určovat, kudy hranice povede, a pokud možno, měla by být zatlačena co nejvíce na východ.
Zdroj: ČTK
