Lídři EU projednali možnosti posílení konkurenceschopnosti

Česká republika a s ní nejméně 14 dalších států měly výhrady vůči části návrhu závěrů z jednání, která se týkala většího sjednocení kapitálových trhů jednotlivých členských zemí. V této části totiž bylo mimo jiné zmíněno, že by se EU měla zabývat harmonizací korporátních daní, což pro ČR znamená daní právnických osob. To by podle Česka, ale i Irska mohlo vést k oslabení menších států v unii, i proto s tím nesouhlasily.

Jiným zemím zase vadilo možné sjednocení práva ohledně provádění bankrotů v Evropské unii. Třetí největší výhradou části členských států byla možnost, že by byl dohled nad kapitálovými trhy přenesen na úroveň EU. Požadovaly proto, aby byly tyto formulace v závěrech z jednání ještě upraveny.

V jádru dnešní části summitu byla zpráva, kterou vypracoval bývalý italský premiér Enrico Letta. Na téměř 150 stranách představil sérii opatření, pomocí kterých podle něj mohou evropští lídři zajistit evropskému bloku do budoucna větší prosperitu a bezpečnost. Dosáhnout toho podle Letty mohou prostřednictvím většího sjednocení finančních trhů, digitální komunikační infrastruktury i fyzické infrastruktury, například vysokorychlostních železnic, a zajištěním dostupnějších energií. Letta rovněž navrhuje zlepšit spolupráci příhraničních regionů, například aby bylo pro občany v nich žijících snazší nalézt práci v sousední zemi.

Italský expremiér, který se čtvrtečního jednání osobně zúčastnil, zdůraznil, že jeho návrhy nejsou biblí, ale pouze sérií opatření, z nichž si unijní lídři mohou vybrat.

Čtvrteční vrcholné jednání bylo posledním před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Letta vyzval i nadcházející unijní summity, aby pokračovaly v práci na budoucí podobě jednotného trhu. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země se ujme předsednictví Rady EU od července, podle zdrojů ČTK obeznámených s průběhem jednání uvedl, že Maďarsko bude v této agendě pokračovat.

Zdroj: ČTK