Hospodaření Slovenska se loni výrazně zhoršilo, schodek veřejných financí se prohloubil
Schodek veřejných financí Slovenska se loni v poměru k výkonu ekonomiky prohloubil na 4,89 procenta hrubého domácího produktu z předloňských revidovaných 1,67 procenta HDP. Podíl dluhu státu na HDP loni klesl na 56,04 procenta z 57,74 procenta v roce předchozím. V pondělí o tom informoval slovenský statistický úřad.
Loňské hospodaření Slovenska bylo proti plánům lepší, navzdory tomu země vykázala podobně vysoký rozpočtový deficit jako v letech 2020 a 2021, kdy její hospodaření výrazně poznačily dopady pandemie nemoci covid-19. Za rok 2022 země dříve vykazovala veřejný schodek na úrovni zhruba dvě procenta HDP.
Nezávislá slovenská rozpočtová rada v komentáři uvedla, že loňský výsledek pozitivně ovlivnila refundace kompenzací vysokých cen energií z evropských fondů, s čímž rozpočet nepočítal. Ty byly plně započítány do roku 2023, jak rada předpokládala. Nižší než plánovaný veřejný schodek za loňský rok podle rady naznačuje, že bez dodatečných opatření bude letošní hospodaření státu horší.
Nynější vláda premiéra Roberta Fica, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, naplánovala na letošek schodek veřejných financí v přepočtu na 5,97 procenta HDP z původně očekávaných 6,52 procenta HDP pro rok 2023. Rozpočtová rada už při schvalování rozpočtu veřejného sektoru na letošek ovšem upozornila, že vláda tohoto poklesu dosáhla jen díky účetnímu triku, a to na základě metodicky nesprávného postupu ohledně momentu započítání zmíněných refundací unijní pomoci s vysokými cenami energií.
Představitelé Ficovy vlády opakovaně tvrdili, že loni převzali zemi s rozvrácenými státními financemi, Nynější kabinet ale prosadil také nové výdaje v sociální oblasti. Ty pohltí značnou část vládního konsolidačního balíčku v hodnotě 1,5 miliardy eur z konce loňska, který zvýšil některé daně a zdravotní odvody, dále správní a soudní poplatky, opětovně zavedl zvláštní bankovní daň a oslabil druhý důchodový pilíř ve prospěch státního penzijního systému.
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Zdroj: ČTK
