Ceny v ČR za 20 let členství v EU stouply o 29 procentních bodů na 84 % průměru zemí unie

Cenová úroveň soukromých výdajů domácností je podle ní na téměř 90 % průměru EU. Naopak cenová úroveň služeb, které vláda poskytuje českým občanům ve vzdělání, zdravotnictví či státní správě nebo spotřebovává sama, nedosáhla ani tří čtvrtin unijní úrovně. "Jinými slovy, relativní cenová úroveň služeb poskytovaných státem je stále relativně nízká. Český stát poskytuje občanům tyto služby za velmi nízké ceny," upozornila.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů se podle ní vyšplhaly téměř na průměrnou unijní úroveň, hned po Slovensku druhou nejvyšší mezi zeměmi visegrádské čtyřky (V4), která sdružuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Rezidenční nemovitosti zatím nedosáhly cenového průměru v EU, ale staly se nejdražšími v regionu. Náklady na bydlení se kvůli růstu nájmů a energií dostaly na 78 % průměru EU.

Za 20 let od vstupu Česka do EU se podle Horské zvýšila životní úroveň měřená hrubým domácím produktem na obyvatele z 81 % na 91 % průměru EU. Ze všech zemí, které přistoupily k unii také v roce 2004, dosahují vyšších hodnot jen Malta a Kypr a ze zemí V4 je Česko výrazně nejblíže průměru EU. V Maďarsku to je 76 %, v Polsku 80 % a na Slovensku 73 %. Posun je u těchto zemí ale značně vyšší, u Polska téměř o 30 procentních bodů, podotkla analytička.

Ačkoli se česká ekonomika výrazně přibližuje ekonomické úrovni EU, mnohé regiony konvergenci spíše odolávají, upozornila Horská. Nadprůměrný růst, o 130 %, zaznamenal Jihomoravský region a Praha o 120 %. Naopak nejpomaleji se přibližuje Karlovarský kraj s růstem o 61 % a Jihočeský s růstem o 80 %.

Hlavní město se se svou ekonomickou úrovní vzdaluje ostatním regionům a zvyšuje průměr celé republiky. Dynamický vývoj podle Horské ale zaznamenal Jihomoravský kraj, který zahrnuje Brno, přičemž důvodem může být zvyšování podílů sektoru služeb a obchodu, zejména elektrotechnických a IT, a významná alokace evropských fondů do podpory vysokých škol, vědy a výzkumu.

Zdroj: ČTK