Budeme letos utrácet za nákupy více než loni?
Obchodníci v České republice zaznamenali v letech 2022 a 2023 meziroční pokles tržeb o 3,9 %, respektive o 4,2 %. Propad tržeb během uplynulého roku byl nejvýraznější minimálně od začátku milénia. Otázkou zůstává, jaký bude z pohledu obchodníků a spotřebitelů rok 2024. Dobrou zprávou je, že nálada mezi spotřebiteli se už několik měsíců zlepšuje a březnový indikátor spotřebitelské důvěry dosáhl nejvyšší hodnoty od jara 2021. V nejnovější analýze se Eva Sadovská, analytička z WOOD & Company, podívala na důvody poklesu loňských tržeb maloobchodu, na to, jak Češi nakupovali v nákupních centrech, zda se spotřebitelé vrátili do kamenných obchodů, ale především na to, co má vliv na utrácení Čechů v roce 2024.
V České republice máme za sebou dva roky s rekordně vysokou inflací (v roce 2022 na úrovni 15,1 %, v roce 2023 na úrovni 10,7 %) a v důsledku toho i s reálným poklesem mezd (v roce 2022 o 8,5 % a v roce 2023 o 2,9 %). To mělo zásadní dopad na vývoj maloobchodních tržeb. České domácnosti přistupovaly k nákupům s určitými obavami, upřednostňovaly levnější varianty zboží před značkovými, vyhledávaly více slevy anebo nakupovaly menší množství.
Nejvýraznější propad tržeb zaznamenaly specializované prodejny se sortimentem pro domácnosti (hobby markety, prodejny nábytku nebo elektro zboží), a to o 11,2 %.Ve stáncích a na tržnicích byl vykázán pokles tržeb o 8,1 %. Hypermarkety a supermarkety (tj. nespecializované prodejny) s významným podílem na celkovém maloobchodu zaznamenaly pokles obratu o 5,6 %. Pokles o 5 % se týkal specializovaných prodejen s ostatním zbožím, do kterých patří například drogerie, lékárny nebo prodejny s oblečením a obuví.
Maloobchod s potravinami ve specializovaných prodejnách vykázal pokles tržeb o 3,4 %. Meziročně nižší tržby měly i e-shopy a zásilkový prodej (tj. maloobchod mimo prodejny, stánky a tržnice) a také specializované prodejny se zbožím pro kulturu a rekreaci, a to shodně o 1,7 %. Prodeje s IKT zařízeními evidovaly mírnější pokles obratu, a to o 0,9 %. Naopak v plusu se i loni podařilo zůstat jen maloobchodu zaměřenému na prodej pohonných látek, který evidoval nárůst o 5,4 %.
Nákupní centra navštěvuje stále více spotřebitelů
Nákupní centra jsou doslova mikrosvětem maloobchodu, a proto je zajímavé sledovat, jak se vyvíjejí ukazatele v jejich případě. Podle dat Asociace nákupních center ČR byla loni návštěvnost nákupních center meziročně vyšší o 3,9 %. Na druhé straně ani v loňském růstovém roce se nákupním centrům stále nepodařilo doběhnout úrovně návštěvnosti z roku 2019 (tzn. těsně před vypuknutím pandemie), za kterým zaostaly o 8,2 %. Podle odborníků je to i z důvodu změny návštěvnického chování. Lidé chodí nakupovat méně často než před covidovou krizí, ale jejich nákupní košíky jsou plnější.
Spotřebitelé se vrátili k nákupům v kamenných prodejnách
Zajímavé výsledky přinesl Globální průzkum CBRE (v závěru roku 2022), který respondentům položil otázku: "Které zboží nakupujete raději v kamenných obchodech a které online?" Většina evropských spotřebitelů preferuje pro svoje nákupy kamenné prodejny.
Dominuje základní zboží (potraviny a toaletní potřeby), které nakupuje raději v kamenných prodejnách až 84 % oslovených Evropanů. Následují luxusní zboží a šperky s podílem 73,1 % a DIY (ručně vyrobené) výrobky s podílem 72,2 %. Fyzický nákup v obchodech preferují evropští spotřebitelé i v případě domácích potřeb (bytové dekorace a nábytek) a kosmetiky s podíly 65,7 % a 61,9 %. Také nákupy obuvi a oblečení (včetně dětského) realizuje více než polovina respondentů v klasických obchodech. Naopak více než polovina oslovených nakupuje dárky, hobby výrobky nebo elektroniku v on-line obchodech.
Zdroj: nejaktuálnější údaje ČSÚ
V roce 2024 by tržby mohly růst. Inflace výrazně klesá, platy reálně porostou a spotřebitelská nálada je na maximu od jara 2021
Nákupní chování Čechů ovlivňuje řada faktorů. V posledních letech to byly především pandemie a lockdowny, později válečný konflikt na Ukrajině a s ním související energetická krize nebo rekordně vysoká inflace v regionu. Podle údajů ČSÚ se ale v posledních měsících nálada českých spotřebitelů zlepšuje.
V březnu 2024 dosáhl indikátor důvěry spotřebitelů úrovně99,9 bodu, což byla nejvyšší úroveň od jara 2021. Hodnota ukazatele tak vzrostla už třetí měsíc po sobě a přiblížila se dlouhodobému průměru. Indikátor důvěry spotřebitelů je zaměřený na sledování postojů domácností k jejich finanční situaci, hospodářské situaci ČR, inflaci, nezaměstnanosti, ale i podmínkám spoření nebo plánům na velké nákupy.
Aktuální vývoj a výhled základních ekonomických ukazatelů v ČR
Platy: Nominální mzdy dosáhly v roce 2023 výrazného 7,5% růstu. Vzhledem k poměrně vysoké inflaci ale reálně klesly o 2,9 %. Průměrná mzda v ekonomice v tomto období dosáhla 43 341 Kč. V roce 2024 očekáváme o něco pomalejší růst nominálních mezd, ale i výrazný pokles inflace. Po dvou letech reálného poklesu platů by tak reálné platy měly opět růst.
HDP: Hrubý domácí produkt se v roce 2023 meziročně snížil o 0,3 % (ve stálých cenách). V roce 2024 očekáváme opětovný nárůst HDP, i když jen mírný, zřejmě pod úrovní 1 %.
Inflace: Průměrná inflace v ČR za rok 2023 dosáhla 10,7 %.Na začátku tohoto roku inflace pokračovala v poklesu a v březnu dosahovala 2 %. Očekáváme, že v roce 2024 by se inflace v ČR mohla pohybovat v rozpětí 2-3 %. Česká národní banka v poslední prognóze odhaduje letošní inflaci na 2,6 %.
Zdroj: nejaktuálnější údaje ČSÚ, odhady WOOD & Company a ČNB
V roce 2024 očekáváme opětovný mírný růst tržeb v maloobchodě. A to díky výraznému poklesu inflace, ekonomickému růstu a opětovnému reálnému růstu mezd. Pozitivní trend vývoje tržeb naznačuje i zmíněná poměrně vysoká úroveň indikátoru spotřebitelské důvěry.
Zdroj: WOOD & Company
