Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zrychlil na 2,9 %, ČNB může kvůli vyšší inflaci zpomalit uvolňování měnové politiky

"Dubnové zrychlení meziročního růstu cen na téměř 3 % bylo způsobeno především růstem cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží v dubnu v úhrnu meziročně vzrostly o 1,4 % a ceny služeb se zvýšily o 5,3 %.

Z potravin většina sledovaných položek v dubnu zmírnila meziroční pokles. Ceny mouky byly v dubnu nižší o více než 19 %, masa o téměř 4 %, polotučného trvanlivého mléka o 11,4 % a vajec o 15,5 %. Zdražila zelenina (+2,4 %) a čokoláda (o víc než devět procent). Ceny nealkoholických nápojů zrychlily meziroční růst na 5,4 %.

"Na meziroční růst cenové hladiny měly již tradičně největší vliv ceny v oddíle bydlení," uvedli statistici. Ceny nájemného z bytu se zvýšily o 7,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 %, vodného a stočného o víc než desetinu, elektřiny o 12 % a tepla a teplé vody o 2,8 %. Zemní plyn v dubnu proti loňsku zlevnil o 5,8 % a cena tuhých paliv byla nižší o téměř pět procent.

Lihoviny se v dubnu prodávaly meziročně o 10,4 % dráž, cena vína stoupla o 5,5 %, piva o 6,5 % a tabákových výrobků o 7,1 %. Pohonné hmoty a oleje zdražily o 8,4 %. Za stravovací služby lidé v dubnu platili o téměř osm procent více než před rokem, za ubytovací služby o více než devět procent více.

V meziměsíčním srovnání ceny zboží úhrnem vzrostly o procento a ceny služeb zůstaly na březnové úrovni. Nealkoholické nápoje proti březnu zdražily o 2,8 %, vepřové maso o 4,6 %, zelenina o 2,3 % a čokoláda o téměř 11 %. Vzhůru šly také ceny pečiva, drůbeže, uzenin a sýrů, klesly ceny ovoce. Alkohol zdražil i meziměsíčně, víno o 5,4 %, lihoviny o 3,8 % a pivo o 1,4 %. O 1,2 % vzrostly ceny tabákových výrobků, o 2,7 % ceny pohonných hmot a olejů. Meziměsíčně zlevnily dovolené s komplexními službami o 4,2 %.

ČSÚ v pondělí zveřejnil také informace o březnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. U vývozních cen zrychlil meziroční růst na 1,8 % z únorových 1,6 %. Dovozní ceny vzrostly meziročně o 0,1 % po únorovém poklesu o 1,1 %. "V meziročním srovnání pokračovalo výrazné snížení cen elektřiny, ve vývozu i dovozu o více než 30 %," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně byly ceny vyváženého zboží vyšší o 0,1 % a dováženého o 0,4 %.

Dubnová inflace překvapila, analytici ji čekali kolem 2,4 %

Dubnová meziroční inflace překvapila finanční trh, analytici ji čekali v blízkosti 2,4 %. Nečekají ovšem, že by se vracela inflační vlna z předchozích dvou let, v nadcházejících měsících bude podle analytiků inflace stagnovat kolem dubnové úrovně. Vývoj spotřebitelských cen ale zřejmě povede Českou národní banku ke zpomalení tempa snižování úrokových sazeb.

"Za překvapením stál z našeho pohledu především daleko svižnější růst cen potravin, za kterým stály zejména ceny masa, mléčných výrobků a zeleniny," řekl hlavní ekonom v Patria Finance Jan Bureš. Upozornil, že ve srovnání s březnem potraviny zdražily o 1,7 %.

"Vyplnil se dříve avizovaný rizikový scénář, že prodejci po Velikonocích ceny zvýší, přitom právě ceny potravin hrály od začátku roku důležitou roli v poklesu inflace," okomentoval vývoj cen potravin hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Upozornil, že celková meziměsíční inflace v dubnu byla 0,7 %, což je o půl procentního bodu více, než dlouhodobý průměr.

Hlavní ekonom společnosti CYRRUS Vít Hradil vidí i další příčiny zvýšení tempa růstu cen. "Došlo k přerušení předchozího trendu meziměsíčního zlevňování potravin, což ovšem bylo spíše otázkou času. Roli sehrál i vývoj na mezinárodním trhu s ropou, který nepřál cenám pohonných hmot, a také postupné propisování zvýšení spotřební daně z tabáku a lihu," uvedl.

"Přestože inflace v dubnu ukázala nečekaně silné zrychlení, v její struktuře nepozorujeme známky nových rizik, která by měla tlačit cenový růst dále nahoru. V nejbližších měsících bude navíc na inflaci působit relativně vyšší srovnávací základna. Předpokládáme proto, že zhruba do konce léta se meziroční inflace bude držet poblíž dubnové hodnoty," míní ekonom z UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

"Pro příští měsíce by inflace mohla zůstat v horní části tolerančního pásma kolem cíle (2,5 až 3 %), nicméně i vzhledem k překvapivě vysokým datům bude nejistota vyšší. Především u cen potravin se totiž nedá vyloučit ani jejich další zvýšení (vliv silné poptávky a růst zemědělských cen), ani možná korekce dolů. V druhé polovině letošního roku může inflace zesílit nad 3 %, a to především kvůli působení několika proinflačních vlivů (pokračující ekonomické oživení, vysoký růst cen služeb, slabá koruna a růst cen zemědělských výrobců). Pro roky 2025 a 2026 se může inflace (v průměru) pohybovat mírně nad inflačním cílem, když ve směru vyššího cenového růstu bude působit zlepšený vývoj poptávky v české ekonomice. Naopak ve směru nižší inflace bude působit měnová politika ČNB (banka bude pravděpodobně snižovat sazby jen pozvolně). Významnou nejistotou pro příští dva roky, a to oběma směry, zůstanou ceny energií," uvedl Jiří Polanský z České spořitelny.

ČNB může kvůli vyšší inflaci zpomalit uvolňování měnové politiky

Zrychlení meziroční inflace podle analytiků ovlivní i uvolňování měnové politiky ze strany centrální banky. "Pro ČNB dubnové výsledky inflace představují nepříjemnou zprávu, a aktuálně se tak výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že bankovní rada na červnovém zasedání sníží úrokové sazby jen o 0,25 procentního bodu. Pokud by navíc i květnová inflace překvapila nepříjemně, mohla by ČNB cyklus snižování úrokových sazeb dokonce dočasně pozastavit," uvedl analytik ve společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák. ČNB v únoru, v březnu a v květnu snížila základní úrokovou sazbu vždy o půl procentního bodu, nyní činí 5,25 %.

"Pro červnové zasedání ČNB čekáme opět pokles úrokových sazeb, tentokrát ale 'už jen' o standardních 25 bodů. To má dva důvody. Prvním je to, že rozdíl mezi (očekávanou) inflací a sazbami už není tak velký a potřeba dodat další výraznější snížení sazeb už není tak vysoká. Druhým důvodem jsou rostoucí inflační tlaky v české ekonomice, kvůli kterým čekáme, že ČNB zůstane opatrná. A to zvlášť po dubnových datech. Právě především kvůli možnému zesílení inflačních tlaků nadále čekáme hlavní sazbu ČNB pro konec letošního roku na 4 %, nicméně riziko je nyní vychýleno výše směrem k 4,25 až 4,50 %, pokud by inflace překvapovala významněji směrem nahoru. Vyšší inflační tlaky budou navíc kvůli globálním faktorům pravděpodobně působit delší dobu," dodal Jiří Polanský.

"Z pohledu ČNB se podle nás jedná o potvrzení správnosti dosavadního postupu. Poptávkové zdroje inflace se zdají být dostatečně utlumené a provedené snížení úrokových sazeb se neukazuje být chybou. Rozkolísaná srovnávací základna a volatilní kategorie ovšem v průběhu roku mohou - a také budou - s inflací nepředvídatelně cloumat. Další postup tak bude muset být opatrný i s ohledem na psychologické efekty, které v české populaci může nárůst reportované meziroční inflace mít. Podle nás tak s velkou pravděpodobností dojde ke zmírnění tempa uvolňování měnové politiky, které nyní přejde z předchozích 50bodových na 25bodové kroky," dodal Vít Hradil.

Zdroj: ČTK, Česká spořitelna