Evropská komise zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na jedno procento, tuzemský HDP podle ní stoupne o 1,2 %

Evropská komise nadále předpokládá, že v samotné eurozóně se letos hrubý domácí produkt zvýší o 0,8 %. Napřesrok pak v zemích používajících euro očekává zrychlení hospodářského růstu na 1,4 %.

V loňském roce ekonomika v EU i eurozóně vzrostla o 0,4 %. "Překvapivě silný růst na začátku roku 2024 a pokračující pokles inflace vytvářejí prostor pro postupné rozšiřování hospodářské aktivity," uvedla komise. Za růstem ekonomické aktivity v letošním a příštím roce by podle ní měla stát zejména zvyšující se soukromá spotřeba.

Průměrná inflace v EU se letos podle komise sníží na 2,7 % z loňských 6,4 %. V příštím roce by pak měla klesnout na 2,2 %. Míra nezaměstnanosti v EU letos podle prognóz zůstane na 6,1 %, napřesrok by se však měla snížit na šest procent.

Komise ve středu rovněž předpověděla, že rozpočtový schodek členských zemí EU by se měl v letošním roce snížit na 3 % HDP z loňských 3,5 %. Ke zlepšení stavu veřejných financí by mělo přispět rušení podpůrných opatření souvisejících s energiemi.

Statistický úřad Eurostat ve středu potvrdil, že ekonomika Evropské unie i eurozóny v letošním prvním čtvrtletí vzrostla o 0,3 % oproti předchozím třem měsícům. V posledním čtvrtletí loňského roku HDP Evropské unie stagnoval, zatímco HDP eurozóny se snížil o 0,1 %.

"Ekonomika EU na začátku roku zaznamenala comeback po delším období stagnace," uvedla Evropská komise. Upozornila, že růst v prvním čtvrtletí sice nedosáhl předpokládaného potenciálu ekonomiky EU, ale překonal očekávání. "Aktivita v eurozóně rostla stejným tempem, což znamená konec mírné recese ze druhé poloviny loňského roku," dodala.

Komise nicméně poukázala na přetrvávající ekonomickou nejistotu v době zvýšeného geopolitického napětí. "Rizika pro hospodářský výhled se v posledních měsících dál zvyšovala, zejména v důsledku vývoje vleklé útočné války Ruska proti Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě," uvedla. Varovala rovněž, že americká centrální banka by kvůli neuspokojivému vývoji inflace v USA mohla dál odkládat snižování úrokových sazeb, což by mohlo znamenat obtížnější finanční podmínky ve světě.

Spojené státy jsou největší ekonomikou na světě. Evropská komise předpokládá, že hospodářský růst v USA v letošním roce zvolní na 2,4 % z loňských 2,5 %. V příštím roce pak očekává zpomalení na 2,1 %.

Česká ekonomika podle komise letos přidá 1,2 %

Hrubý domácí produkt České republiky se podle nové prognózy letos zvýší o 1,2 %, v únoru komise růst odhadovala na 1,1 %. V příštím roce nadále komise počítá se zrychlením růstu na 2,8 %.

"Po poklesu o 0,3 % v roce 2023 se předpokládá, že reálný HDP v Česku vzroste v roce 2024 o 1,2 % a v roce 2025 o 2,8 %, protože klesající inflace pomáhá obnovovat kupní sílu," uvedla unijní exekutiva. Průměrná inflace v ČR by podle ní měla letos klesnout na 2,5 % a v příštím roce na 2,2 %.

Komise upozornila, že díky výraznému poklesu inflace se obnovil růst reálných mezd. Předpověděla, že ve spotřebě domácností by tak měl v letošním roce po dvou letech poklesu nastat obrat, ke kterému by měla přispět rovněž vysoká úroveň úspor. Spotřeba domácností by se tak podle komise měla znovu stát hlavním motorem růstu české ekonomiky.

Komise rovněž předpověděla, že růst vládní spotřeby v důsledku opatření ke konsolidaci veřejných financí zpomalí. Se zpomalením růstu počítá rovněž u veřejných investic. Předpokládá, že rozpočtový deficit se letos sníží na 2,4 % HDP a napřesrok klesne na 1,9 % HDP.

Komise počítá s pokračujícím růstem českého exportu, a to díky poklesu problémů v dodavatelských řetězcích a oživování poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů. Předpokládá nicméně, že od příštího roku bude růst exportu v důsledku oživování domácí poptávky pomalejší než růst importu, což bude brzdit celkový hospodářský růst. Komise rovněž poukázala na riziko obnoveného vzestupu cen energií, který by mohl zasáhnout energeticky náročný průmysl či poptávku ze strany obchodních partnerů.

Míra nezaměstnanosti v ČR se letos podle komise zvýší na 2,8 % z loňských 2,6 %, nadále však bude patřit mezi nejnižší v Evropské unii. To by mělo vytvářet tlak na zvyšování mezd. Komise upozornila, že trh práce čelí pokračujícímu nedostatku kvalifikovaných pracovníků a stárnutí populace.

Zdroj: ČTK